Close Menu
    Facebook RSS
    SkveleKnihy
    • Krimi a trilery
      agatha christie skúška neviny

      Ak bol nevinný, vrah je niekto z rodiny! Agatha Christie a Skúška neviny

      12. júla 2025
      osudny-slub-angela-marsons

      Angela Marsonsová opäť nešetrí nervy čitateľov. Osudný sľub je drsný návrat do reality

      5. júla 2025
      lars kepler námesačník

      Joona Linna opäť v akcii. Námesačník a hrôza, ktorá sa vynára z minulosti…

      24. júna 2025
      ostrov duchov john grisham

      John Grisham a jeho napínavý príbeh Ostrov duchov (VIDEO)

      23. júna 2025
      smrt-na-capri

      Nasaďte si slnečné okuliare. Je tu záhadná vražda na slnečnom Capri

      21. júna 2025
    • Romantika
      toskanska-sestra

      Tajomstvo, ktoré môže zničiť – alebo zachrániť – rodinu! Toskánska sestra

      18. júna 2025
      hnev ana huang

      Kráľovstvo hriechov sa začína. Stretáva sa moc, intrigy a zakázaná túžba

      16. júna 2025
      hotel-nantucket

      Lásky, tajomstvá a duchovia v luxuse. Hotel Nantucket skrýva viac, než sa zdá

      14. júna 2025
      pan nemilosrdny r.s.grey

      Nenávisť, iskrenie a… láska. R.S. Grey opäť zabodovala s Pánom Nemilosrdným!

      9. júna 2025
      elle kennedy pravidlo

      Stíha všetko…no to nepočítala s novým nájomníkom v susednom byte. Elle Kennedy a Pravidlo

      5. júna 2025
    • Fantasy a sci-fi
      prekliata-planeta

      Fantasy dobrodružstvo pokračuje – Prekliata planéta sa oplatí!

      11. júla 2025
      scelení neal shusterman

      Temná dystopia od autora svetového hitu Žatva smrti. Neal Shusterman a Scelení!

      3. júla 2025
      spev zlomeného mesiaca

      Zajatá asasínka, dračí jazdec a zakázaná láska. Fantasy Spev zlomeného mesiaca

      25. júna 2025
      mistborn zrodení z hmly brandon sanderson

      Svet mágie, alomantie a spaľovania kovov. To je Mistborn – Zrodení z hmly (VIDEO)

      28. januára 2025
      musia vyriešiť poslednú vraždu na konci sveta

      Majú 107 hodín, aby vyriešili vraždu a zachránili ľudstvo!

      25. januára 2025
    • Motivačné
      myšlienky v hlave a soundtrack

      Čo robiť, aby vaše myšlienky hrali podľa vášho playlistu?

      13. júla 2024
      preco sa netreba bat

      Ako žiť lepšie a spokojnejšie? Poradí kniha Prečo sa netreba báť

      24. mája 2024
      50 viet, ktoré vám uľahčia život

      Toto sú jednoduché vety, ktoré vám uľahčia život!

      23. januára 2023
      Vladimir Kličko Prijmi výzvu

      Bývalý boxer Vladimir Kličko vás naučí, ako zvládať výzvy

      7. júla 2022
      adam grant Ešte si to premysli

      Ak vedomosť je sila, vedieť, čo nevieme, je múdrosť

      28. júna 2022
    • Pre deti
      tajomná dračia škola

      Tajomná dračia škola pokračuje novým dobrodružstvom

      1. júla 2025
      korytnačí mesiac hannah gold

      Stratené korytnačie vajíčka a nádej v ďalekej džungli. Nádherný príbeh pre deti Korytnačí mesiac

      15. júna 2025
      dievca menom willow sabine bohlmann

      Willow a čarovná moc prírody. Magický príbeh neobyčajného dievčaťa pokračuje piatym dielom

      8. júna 2025
      divorisa magický svet

      Prešla cez tajné dvere…a ocitla sa v magickej Divoríši. Nová fantasy séria

      25. mája 2025
      dievča, ktoré urobilo milión chýb a ani to ju nezastaví

      Nezabúdajte: Ste silní a nič vás nezastaví. Táto knižka to dokazuje

      18. mája 2025
    • Zaujímavosti
      louis-l-amour

      Nebol len autorom kníh o Divokom západe…on ním doslova žil. Louis L’Amour

      10. júna 2025
      kôň menom nebo

      Kôň menom Nebo. Dobrodružstvo o voľnosti, odvahe a návrate ku koreňom

      4. júna 2025
      výstava hana gregorová

      Bojovníčka za práva žien a spisovateľka hana Gregorová

      7. mája 2025
      po stopách francúzskych umelcov

      Po stopách francúzskych umelcov v pútavom cestovateľskom bedekri

      28. apríla 2025
      vlky

      Vlk je duch lesa, ktorý má neobyčajnú výbavu zmyslov

      17. marca 2025
    • Ďalšie
      1. Spoločenské
      2. Životopisy
      3. Zdravie a životný štýl
      4. Recepty
      5. Záhrada
      6. Cestovanie
      7. Encyklopédie
      8. Odborná
      9. Ezoterika
      10. View All
      algot anna stina a požehnaná pálenka

      Keď začne páliť domácu pálenku, spôsobí to revolúciu. Šialený príbeh, ktorý musíte prečítať!

      15. júla 2025
      kde si sa vydala, tam si mlieko pýtaj

      Neuveriteľne emotívna kniha o živote, smrti a odpustení. Kde si sa vydala, tam si mlieko pýtaj

      9. júla 2025
      učiteľ z auschwitzu

      Učiteľ nádeje v pekle Auschwitzu. Neuveriteľný príbeh odhodlania a odvahy

      7. júla 2025
      v knižnici nájdeš to, čo hľadáš

      Zabudnite na psychológov. Stačí správna kniha, ktorá dokáže zmeniť život

      2. júla 2025
      dáma z montparnassu simone de beauvoir

      Dáma z Montparnassu. Životný príbeh výnimočnej ženy a filozofky Simone de Beauvoir

      26. júna 2025
      papez lev XiV.

      Aký je nový pápež Lev XIV.? Toto je jeho príbeh!

      17. júna 2025
      celeste buckingham what do i do now

      Celeste Buckingham. Toto sú príbehy za mojimi pesničkami. Playlist môjho života!

      22. mája 2025
      kontraktor2-peter-kijaba

      Legionár Peter Kijaba: „Platia vás za ochranu, nie za vystrieľanie sa z prúseru!“

      17. apríla 2025
      julie smith túto knihu otvorte keď

      Túto knihu otvorte, keď… potrebujete rady, ako žiť lepšie a bez starostí!

      14. júla 2025
      ako si zachranit mozog

      Ako si zachrániť mozog? Tajné techniky na zvládnutie stresu v digitálnom veku!

      8. júla 2025
      čo s tým psychológia

      75 príbehov z psychologickej poradne. Rady a tipy, čo s tým

      28. júna 2025
      tvoja rodina nie je tvoj osud

      Tvoja rodina nie je tvoj osud! Nedovoľte, aby traumy rodičov ničili váš šťastný život

      6. júna 2025
      knižný radca plný receptov

      Vianočný knižný radca. 5 tipov na knihy plné receptov

      9. decembra 2024
      Lucia Súkeníková Ako od babičky

      Ako od babičky. Vyše 80 receptov pre milovníkov tradičnej kuchyne

      30. novembra 2024
      shrey kadam chute mojej indie

      Indický šéfkuchár Shrey Kadam vás naučí variť skvelé indické jedlo

      26. novembra 2024
      Andrea Ena U Taliana kniha recepty

      Lahodná kniha plná receptov z talianskej kuchyne. Andrea Ena a U Taliana

      19. októbra 2024
      liečivá sila byliniek stromov a plodov

      Poznáte liečivú silu stromov a plodov? Tu je 99 receptov, ktoré si zamilujete

      29. mája 2025
      atlas liečivých rastlín

      Jedinečný Atlas liečivých rastlín, ktorý vám prinesie zdravie

      3. mája 2025
      kombinovanie rastlín

      Ako na správne kombinovanie rastlín, aby sme mali lepšiu úrodu?

      17. januára 2025
      zdravie z vlastnej záhrady

      Zdravie z vlastnej záhrady. Vytvorte si prírodnú, jedlú a liečivú záhradku (Video a Podcast)

      17. februára 2024
      Prechádzka v parku

      Skutočný príbeh dobrodružstva v Grand Caynone. Prechádzka v parku

      29. júna 2025
      V Patagonii

      Jeden z najvýznamnejších cestopisov 20.storočia. V Patagónii

      30. mája 2025
      cyklistické slovensko trilógia

      114 najzaujímavejších cyklotrás po Slovensku. Spoznajte krajinu zo sedla bicykla!

      15. mája 2025
      cyklisticke-slovensko-trilogia

      Cyklistické Slovensko. Nová trilógia a najkrajšie cyklotrasy a výlety na bicykli

      2. apríla 2025
      hlúpe otázky neexistujú

      Vyše 200 nezvyčajných otázok. Jednoducho – Neexistujú hlúpe otázky

      6. júla 2025
      obrazova-encyklopedia-mapy

      Obrazová encyklopédia zo všetkých kútov sveta. To sú Mapy

      15. februára 2024
      4 knihy pre každého

      4 knihy, ktoré nadchnú každého čitateľa

      30. septembra 2023
      Atlas oblohy

      Preskúmajte vesmír vďaka jedinečnému ilustrovanému Atlasu oblohy

      19. januára 2023
      Kde lisky davaju dobru noc

      Kde líšky dávajú dobrú noc. Šokujúca pravda o slovenskom nacionalizme počas vojny!

      4. júla 2025
      aby už vzťahy neboleli

      Čo robiť, aby už vzťahy neboleli? Táto príručka vám poradí

      22. júna 2025
      pat principov rodicovstva

      Kniha, na ktorú rodičia čakali! Päť princípov rodičovstva

      13. júna 2025
      zo sveta tínedžerov toto je aké trápne

      Ako si rozumieť a vychádzať s tínedžerom? Toto je kniha, ktorá pomôže!

      6. mája 2025
      Vysoko citliví ľudia vo vzťahoch

      Ste vysoko citliví? Naučte sa, ako fungovať vo vzťahoch

      6. júla 2024
      Nespútaná duša

      Osloboďte sa od strachov a od toho, čo vás brzdí. Nespútaná duša

      19. apríla 2024
      duchovný svet rastlín iveta henzelyová

      Bylinkárka Iveta Henzelyová: „Rastliny majú neobyčajné schopnosti. Spoznajte ich!“

      9. apríla 2024
      mágia duchovného života

      Vydajte sa na cestu za skutočným šťastím. Pomôže nová kniha Mágia duchovného života

      10. januára 2024
      algot anna stina a požehnaná pálenka

      Keď začne páliť domácu pálenku, spôsobí to revolúciu. Šialený príbeh, ktorý musíte prečítať!

      15. júla 2025
      julie smith túto knihu otvorte keď

      Túto knihu otvorte, keď… potrebujete rady, ako žiť lepšie a bez starostí!

      14. júla 2025
      agatha christie skúška neviny

      Ak bol nevinný, vrah je niekto z rodiny! Agatha Christie a Skúška neviny

      12. júla 2025
      prekliata-planeta

      Fantasy dobrodružstvo pokračuje – Prekliata planéta sa oplatí!

      11. júla 2025
    Facebook RSS
    SkveleKnihy
    Historické

    Rusovláska z ostrova

    10. januára 2012
    Zdielať
    Facebook Twitter Pinterest Email WhatsApp

    Cabot Patricia

    Rusovláska z ostrova

    Obrázok

    V originále: Lady of Skye (2001)

    Vydal: Oldag 2004

    Obrázok Doktor Reilly Stanton, osmý hrabě ze Stillworthu, opouští svou londýnskou praxi a odjíždí na ostrov Skye v severním Skotsku, aby si dokázal, že není opilec a budižkničemu, jak se o něm vyjádřila jeho bývalá snoubenka, ale je schopen obstát v drsných podmínkách na severu jako venkovský lékař. Zakrátko však zjistí, že zde má v lékařské profesi konkurentku – urostlou a divokou rusovlásku Brennu Donnegalovou, dceru někdejšího lékaře na Skyi, která metodicky a s velkým zaujetím pokračuje ve výzkumech svého otce a snaží se čelit epidemiím cholery, jež ostrov postihují. O Brennu se uchází hrabě z Glendenningu, ale ona ho odmitá. Reilly a Brenna jsou zpočátku jako oheň a voda, postupně však k sobě nacházejí cestu a nakonec po mnoha napínavých a někdy komických situacích se do sebe zamilují.

    Obrázok

    Tak táto sa mi rozhodne páčila, hlavne preto že bola iná, takže ak sa vám už prejedli plesové sály a vražedný maniaci, toto bude to pravé. Reilly prichádza na ostrov aby dokázal žene ktorú miluje, že je ozajstným lekárom, ktorý dokáže pomáhať ľuďom a nie len taký hocijaký opilec a povaľač. Ale ani jeho cesta na ostrov a ani prvé dni tam vôbec nie sú tým čo očakával. Už pri prvej situácii, kde by mohol dokázať svoje schopnosti zlyhá. Vtedy zisťuje že na ostrove je Brenna niečo ako lekárka a veterinárka v jednom a ľudia jej dôverujú a spoliehajú sa na ňu, i keď o nej niektorý prehlasujú, že je šialená. Reilly sa čoskoro dozvedá, aký je pravý dôvod jeho pobytu na ostrove, zisťuje že Brenna vôbec nie je šialená, i keď má nejedno tajomstvo. Reilly obdivuje jej šľachetnosť a láskavosť a hlavne nekonvenčnosť, nikdy ženu ako Brenna nepoznal. Pomaly si zvyká na život a pomery na ostrove a zisťuje, že je to život aký si vždy prial. V Brenne nachádza všetko čo vždy hľadá, najrrv len priateľstvo a úctu ale nakoniec i lásku….

    V príbehu je množstvo dojímavých vtipných a komických momentov. Myšlienky a prežívanie oboch hrdinov je skvele popísané. A obaja sú ozaj sympatický. V knihe sa od začiatku do konca niečo deje, takže sa nenudíte od prvej po poslednú stránku. Kopa zvratov a neočakávaných situácii len prispieva k tomu že sa od nej neodtrhnete. už dávno som nič lepšie nečítala.

    Ukážka z knihy:Kapitola 1

    Lyming, Škótsko, únor 1847

    Bylo zřejmé, že převozník je mrtvý.

    Puls měl nehmatný, tělo studené jako led a oči zíraly skelným pohledem do prázdna. Reilly Stanton by ani nemusel být lékař, abys jistotou konstatoval, že chlapík, ležící na zemi před ním, už opustil společenství živých a odebral se na onen svět.

    Reillymu to bylo jasné, na rozdíl od vrásčitého rybáře, který se nad ním skláněl. Zdálo se, že ten o tom není zdaleka přesvědčený.

    „Jak to s ním vypadá?" zeptal se stařík. V mrazivém vzduchu mu šla pára od úst.

    „Jak na tom je?" zopakovalo jeho otázku několik dalších rybářů, kteří stáli v povzdálí a civěli na mrtvolu a na Reillyho, jenž se dopustil té nerozvážnosti, že skočil do ledové vody a topícího se muže vytáhl.

    „Obávám se, že už to má za sebou," řekl Reilly, když zvedl hlavu z mokré a studené mužovy hrudi.

    „Za sebou?" opakoval nejstarší z rybářů, jako by nechápal, co to znamená. „Jak to myslíte?"

    „Prostě je v Pánu," upřesnil Reilly. Když však viděl, že výrazy na tvářích mužů kolem něho se nezměnily, dodal: ,Exitus." Při styku s rodinnými příslušníky svých pacientů v Mayfairu

    používal slova exitus běžně. Znělo ohledupině, bylo dostatečně jasné a všichni mu rozuměli. S těmito drsnými chlapíky však nemělo smysl mluvit vybranými výrazy. „Váš přítel je zkrátka mrtvý," řekl tedy nakonec.

    „Mrtvej?" opakoval znovu staříka vyměnil si se svými druhy nedůvěřivé pohledy. „Stuben že je mrtvej?"

    Reilly se pozvedl na kolena – což nebylo zrovna jednoduché vzhledem k tomu, že mu promočené kalhoty začaly tuhnout mrazem – a toužebně pohlédl směrem k hospodě. Alespoň se mu zdálo, že je to hospoda. Dům stál jen kousek od mola, na němž se nyní nacházeli, a přestože byla mlha, viděl Reilly, že se nad jeho vchodem kývá ve větru štít a v oknech září lákavá světla. Vlastně mu bylo jedno, zda je to hospoda nebo nevěstinec. Hlavně že tam bude hořet oheň v krbu, u něhož se bude moct ohřáta osušit, a to nejlépe se sklenkou whisky v ruce.

    Předtím však ještě musel prohlédnout mrtvého převozníka.

    „Ale to není možný," zdráhal se přijmout jeho výrok starý rybář. „Stuben nemůže bejt mrtvej. Nikdy předtím přece neumřel."

    „Jo, pane, takhle to se smrtí bývá," povzdechl Reilly a pokusil se o účastný úsměv. „Člověk odjakživa směřuje k tomu, aby to udělal jenom jednou."

    „Stuben ne," řekl zatvrzele stařík a střapaté šedivé hlavy kolem důrazně přikývly na souhlas. „Takhle byl už mockrát, ale zatím nikdy neumřel."

    „Hm," zabručel Reilly a snažil se představit si některého ze svých učenějších kolegů – třeba Pearsona s jeho neodmyslitelným doutníkem nebo Shelleyho s komickou hůlkou se stříbrným držadlem, kterou měl jen na parádu – jak stojí zde na tomto opuštěném molu a vede s vesničany diskusi o významu slova smrt. Nedokázal to.

    Nemohl, protože Pearson a Shelley měli dost zdravého rozumu a nikdy by je ani nenapadlo přijmout místo v takovém zapadákově – navíc si ten zdravý rozum nenechávali kazit žádným modrookým, zlatovlasýma nevypočítatelným stvořením jako on.

    „Obávám se, pánové, že se mu to tentokrát nepodařilo," řekl. „Je mi velmi líto, co se stalo, ale pan Stuben byl zřejmě opilý…"

    To bylo nejzdrženlivější vyjádření, jaké mohl v souvislosti s převozníkovým stavem použít, protože ten člověk byl ožralý jako Dán. Byl tak totálně sťatý, že Reilly uvažoval, zda by se neměl poohlédnou po někom jiném, kdo by ho převezl na ostrov. Ale pak jen mávl rukou. Co se mu může s opilým převozníkem stát tak hrozného? Najedou na mělčinu nebo se přinejhorším potopí.

    No a co? Utopil by se v ledových rozbouřených vodách u pobřeží skotské Vysočiny, nic víc. Kdyby měl pro co žít, byla by to tragédie, ale takhle? Dříve či později by se Kristina v Londýně o jeho smrti dověděla a musela by po zbytek života žít s vědomím, že Reilly Stanton zemřel při pokusu získat si její lásku…

    Jenže když potom ten opilý trouba ztratil rovnováhu a při vjezdu do přístaviště spadl do moře, Reilly nedbal na své vlastní bezpečí o nic víc než slečna Kristina Kingová na něho, bez váhání skočil do ledové vody a opilce, který mu byl od počátku jen přítěží, vytáhl na břeh.

    Ale teprve teď, když stál mokrý jako hastrman na molu a třásl se jako pes, mu došlo, že promeškal další skvělou příležitost přinutit Kristinu, aby litovala svého činu. Bože, vždyť byl tak blízko nádherné, romantické smrti! Představoval si, jak si zprávu o tom sdělují dámy v Mayfairu:

    „Už jste to slyšela, moje drahá? Představte si, že ten mladý doktor Stanton – určitě jste ho znala, byl osmý markýz ze Stillworthu -zahynul kdesi v pustině na Hebridách, když se pokoušel zachránit nějakého topícího se člověka. Opravdu nevím, co si ta bezcitná Kristina Kingová myslela, když dala takovému muži košem. Nemohla to mít v hlavě v pořáď“-a. Tak hrdinný a šlechetný džentlmen to byl… a taky hezký, moc hezký, jak jsem slyšela. Vsadím se, že ta ubohá dívka j e teď bez sebe žalem."

    Prostě to zpackal. A protože nejen nezemřel, ale ani se mu nepodařilo toho starého otrapu vytáhnout živého, nebude se moct v dopise vůbec zmínit o tom, jak se snažil už svůj první den pobytu zde zachránit lidský život. K čertu s tím!

    Kdy se na něho konečně přestane lepit smůla?

    „Je mi líto, co se stalo s panem Stubenem," obrátil se k převozníkovým přátelům, „ale mohu vás ujistit, že nic necítil, když umíral, jestli vás to nějak utěší. By1 úpině opilý, o ničem nevěděl. Ale teď, vážení, kdyby vám to nevadilo, protože jsem mokrý a zmrzlý jako rampouch, rád bych se dostal tady z toho větru někam do tepla…"

    „To je ono. Musíme dostat Stubena do tepla," řekl staříka pár šedivých hlav přikývlo na souhlas. „A někdo musí skočit pro slečnu Brennu."

    „To už je zařízený," ozval se kdosi z hloučku. „Poslal jsem pro ni svýho kluka, hned jak jsem viděl Stubena padat do vody."

    „Byl to dobrej chlap," povzdechl nejstarší rybář. „Co se dá dělat? Chlapi, vezmeme ho a odneseme do hospody. Jdeme na to."

    Reilly stála sledoval, jak sukovité ruce uchopily mrtvé tělo, zvedly je a pak se procesí mužů s vážnými tvářemi pohnulo v ostrém větru, který na ně stříkal slané spršky vody, k nejbližšímu domu, jejž měl Reilly za hospodu, a stále toužebně doufal, že jí opravdu j e.

    Rozhlédl se. Převozní člun, zmítaný větrem a bouřlivými vinami, narážel s dutými zvuky do přístavního mola a Reilly si uvědomil, že jeho cestovní vaky a velký kufr jsou stále v člunu. Protože byl jediný cestující, nic jiného už v něm nezůstalo, pokud nepočítal převozníkovy prázdné láhve od alkoholu, jež se s rachotem koulely sem a tam po palubě. Kromě odcházejících rybářů a spousty křičících racků, kteří poletovali nízko nad hladinou, nebylo široko daleko vidět živou duši. Reilly nečekal, že ho někdo přijde přivítat, takové iluze si nedělal, ale myslel si, že pošlou alespoň někoho, kdo by mu vzal zavazadla…

    Nevadí, řekl si. Ostatně je tu ten mrtvý, takže předpokládal, že jeho zavazadla jsou prozatím v bezpečí. Zabalil se do pláště, třebaže ho takhle ztvrdlý a promrzlý mohl těžko zahřát, a vydal se za mrtvým a jeho doprovodem. Mířili k jedinému domu, kterýbylo v mlze vidět – k domu, jehož osvětlená okna slibovala, že když nic jiného, bude uvnitř alespoň teplo.

    Dostihl rybáře, a když viděl, že jeden z nich – ten, co držel mrtvého pod pravou paží – už toho začíná mít dost, přiskočil a vystřídal ho.

    Po několika krocích se i další ze starců chytil za hruď a ustoupil stranou a Reilly musel nést mrtvého za podpaží sám.

    Potom zůstal stát i třetí rybář, rozkašlal se a musel nohy mrtvoly pustit, takže celá váha těla zůstala na Reillym. Nezbylo mu tedy, než si nebohého Stubena přehodit přes záda a za povzbuzování jeho přátel ho vléct dál. Naštěstí je zcela vyloučeno, aby se o tomhle někdy dověděla Kristina, pomyslel si. Jestliže si předtím dělal nějaké romantické představy v souvislosti s tím, jak tahal převozníka z vody, tahle situace už neměla s romantikou vůbec nic společného.

    Klopýtal k hospodě -nyní už jasně viděl, že to opravdu je hospoda – nad jejímž vchodem visel štít ošlehaný větrem s podivným názvem: U Ztýraného zajíce. To nevyvolávalo příliš lákavé představy, ale v každém případě tam bude líp než venku v ledovém větru, utěšoval se Reilly. Nemýlil se. Sotva otevřel dveře, zalila ho vina tepla a pivního pachu a rázem se mu ulevilo, protože ať byl Ztýraný zajíc co byl, nabízel teplo, sucho a nepochybně i obsluhu.

    Místnost byla plná lidí, a jakmile jeden z rybářů oznámil, že „Stuben se zase ožral a tenhle chlápek ho vytáh", ozvalo se vzrušené zahučení a nastal pohyb, jak muži zvedali korbele s pivem a uvolňovali místo ženám, které odněkud přinesly široké prkno a položily ho přes několik lavic před krbem.

    „Položte ho sem," ukázala mohutná žena středního věku v čisté zástěře a čepci. „Sem na ten stůl."

    Reilly poslechl, i když on by tomu stůl neříkal. Ale to nebylo důležité, hlavně že měl kam složit mrtvého. Sotva jeho tělo spočinulo na desce, začala z něj žena v zástěře stahovat promočené oblečení a ještě stačila rázným hlasem udělovat příkazy všem okolo.

    „Floro, přines láhev whisky, a ty, Maeve, přikrývky, co jsou nahoře ve skříni. Nancy, v kuchyni je na ohni hrnec s horkou vodou. Přines ho a najdi nějaký hadry. A skočil už někdo pro slečnu Brennu?"

    „Jo, už jsem pro ni poslal svýho kluka," ujistil ji jeden z rybářů.

    Znovu ta slečna Brenna… Kdo to, k čertu, může být? uvažoval Reilly. Souhlasil se svými přáteli Pearsonem a Shelleym, že Brenna je snad nejošklivější jméno, jaké může angličtina ženě nabídnout -možná s výjimkou Megan. Podle nich téměř s jistotou zaručuje, že taková žena bude mít několik brad, příliš velké přední zuby a zřetelně koňský výraz, i když se během svých výzkumů, samozřejmě ne příliš vědeckých, občas přesvědčili o dávno známé pravdě, že výjimka potvrzuje pravidlo.

    Ženám se už podařilo mrtvého převozníka svléknout a ležel teď zcela nahý před očima všech, kteří zrovna ve Ztýraném zajíci byli, včetně veškeré obsluhy. Ta podle všeho sestávala pouze z žen, z nichž některé se zdály překvapivě mladé. Ještě překvapivější však bylo, že žádná z nich nejevila ani náznak zděšení při pohledu na mrtvolu, navíc ještě nahou. Dokonce i když ho balily do hadrů namáčených v hrnci s horkou vodou, ani potom se tyto otrlé ženy nijak nesnažily odvracet od mrtvoly pohledy.

    „Hm," zahučel Reilly a zakroutil hlavou, když mu přestaly cvakat zuby a dokázal ze sebe něco vypravit. To už byl mrtvý pokrytý od hlavy k patám horkými hadry.

    Jedna z žen, zřejmě majitelka hostince, se náhle úkosem podívala na Reillyho. „Maeve, nestůj tu jako tele," vyštěkla. „Svlíkni tomu pánovi mokrý oblečení a strč ho pod deku, at‘ se zahřeje."

    Reilly zděšeně pohlédl na mladou dívku, která se k němu obrátila, rychle couvla zvedl proti ní na obranu ruce. „Proboha ne!" vykřikl. „To není třeba. Cítím se dobře, opravdu. Jenom by vám měl někdo říct, madam, že ten muž je…"

    Ani to nestačil dopovědět. Dosud navštívil Skotsko pouze při občasných loveckých cestách, během nichž měl jen málo příležitostí, nebo dokonce žádnou, dostat se do bližšího kontaktu s místními lidmi, a nebyl tedy dostatečně připraven bránit se odhodlanosti typické gaelské služebné. Než se nadál, stáhla z něho Maeve plášt‘ a potom kabát s takovou zručností, že člověka muselo napadnout, zda náhodou není zvyklá zacházet takto s hosty, kteří se zdráhají zaplatit. A její rozhodnost v něm tuto myšlenku jen utvrdila.

    Reilly na okamžik uvažoval, že se jí vzepře a bude se s ní snad tahat, ale pak to vzdal. Co člověk zmůže proti ženě, která si něco zamane? A zdálo se, že Maeve je odhodlaná svléknout ho donaha jako tu mrtvolu ležící u ohně. Za chvíli už bezmocně stál na druhém konci místnosti – vlastně tam byl doslova zahnán do kouta – a dole už měli vestu a košili a rezolutní dívčiny prsty začaly pracovat na zapínání jeho kalhot…

    „Tak to už by, myslím, stačilo," odhodlal se Reilly znovu k odporu a chytil dívku za zápěstí.

    Maeve na něho pohlédla, ale její výraz vyjadřoval všechnojiné, než co čekal. Místo studu na něho laškovně zamrkala, jako by si s ním chtěla hrát.

    „Paní řekla, že vás mám svlíknout ze všeho mokrýho," připomenula mu.

    „Ano," odpověděl Reilly. „Ale ty kalhoty bych si radši nechal, jestli vám to nevadí."

    „Podle mě neděláte dobře," mínila Maeve. „To byste si taky mohl přivodit hnisavou angínu."

    „Nebo revma," dodal jiný ženský hlas.

    Teprve teď si Reilly všiml, že mladá dívka jménem Nancy, kterou hostinská poslala pro horkou vodu, se už vrátila a s velkým zájmem je oba pozoruje.

    „Pravda," souhlasila Maeve horlivě. „Nebo revma. Přece nechcete skončit jako revmatik," řekla a přejela pohledem jeho nahou hruď.“Takovej hezkej mladej pán…"

    Teď už si byl Reilly jistý, že se ocitl v doupěti neřesti a tyhle divoženky ho tu chtějí před celou vesnicí zostudit. Přinutil Maeve vstát a strhl jí ruce ze svého opasku, aby zachránil to málo, co ještě zbývalo z jeho důstojnosti.

    „To je moje věc," řekl a rezolutně od sebe dívku odstrčil. „Risknu to."

    Zůstal stát pouze v mokrý ch kalhotách a promočených botách. Teprve nyní si však uvědomil, že jeho obavy ohledně veřejného zostuzení byly neopodstatněné – s výjimkou Maeve a Nancy mu totiž nikdo nevěnoval sebemenší pozornost. Hosté Ztýraného zajíce se opět vrátili ke svým korbelům, jejichž obsah, jak se zdálo, byl pro ně zajímavější než polonahý cizinec chvějící se v rohu místnosti, a dokonce i než nahá mrtvola natažená na prkně před krbem.

    Té věnovala pozornost jen majitelka hostince a nutno říct, že poněkud zvláštní. „Vzbuď se, Stubene," domlouvala mrtvému. „Okamžitě se vzbuď!"

    „Madam, je mi líto, že vám musím sdělit, co jsem už řekl těm mužům, kteří se mnou přišli," ozval se Reilly podivně dotčen ženinou tvrdošíjnou neochotou připustit, co bylo naprosto zřejmé. „Pan Stuben se utopil. Je mrtvý.II

    Žena strnula a zůstala na něho civět s hadrem v ruce namočeným v horké vodě, který se právě chystala přiložit na spodní partie převozníkova těla. Nehleděla však na něho zděšeně, spíš zvláštně. „Mrtvý?" opakovala jako ozvěna.

    Zdálo se, že to slovo probralo i štamgasty, neboť hlavy všech se náhle obrátily k němu.

    „Hm… ano," přikývl Reilly. Teď, když se mu konečně podařilo upoutat na sebe pozornost celé místnosti, si znovu uvědomil, že tu stojí téměř nahý. Přikrývku, kterou mu slíbila hostinská, pořád nikde neviděl.

    Byl však lékař, měl tu svou povinnost a hodlal ji spinit.

    „Ano, madam," pokračoval. „Pan Stuben je bohužel mrtvý. Puls má nehmatný a od chvíle, kdy jsem ho vytáhl z vody, ještě nevydechl. Dělám to nerad, ale musím vás upozornit, že vaše úsilí, jakkoliv obětavé, je už v tuto chvíli zbytečné."

    Všiml si, že teď, když se ukázalo, že muž ležící na prkně není živý, jeví o něho najednou hosté Ztýraného zajíce mnohem větší zájem. Někteří dokonce natahovali krky, aby na něho lépe viděli. Reilly si uvědomil, že mrtvý převozník je evidentně zajímá víc než živý.

    „Mrtvý?" znovu opakovala hostinská a pohlédla na ležící tělo. „Stuben mrtvý? Ale vždyť nikdy předtím neumřel."

    Reilly zvedl v úžasu obočí. „Ano, mrtvý," potvrdil a uvažoval, zda se všichni v téhle vesnici dočista zbláznili, a pokud ano, co s tím bude on, jako jediný zdejší lékař, dělat. „To je možné, ale obávám se, že tentokrát se mu jeho pád do vody stal osudným. Je mi velmi líto, že právě já vám musím tuto špatnou zprávu sdělit. Udělal jsem všechno, co bylo v mých silách, abych ho zachránil, ale voda byla na jeho pokročilý věk příliš studená."

    Řekl si, že s ohledem na přítomnost dam bude moudřejší, když pomlčí o tom, že hlavní podíl na převozníkově smrti měla jeho opilost.

    „Tentokrát už neměl dost sil, aby to překonal," dodal Reilly. „A teď bych vás rád požádal, pokud by vám to nedělalo příliš velké potíže, jestli byste mohla r.ěkoho poslat do přístavu pro moje zavazadla. Rád bych se převlékl…"

    Přerušilo ho prudké bouchnutí vstupních dveří, v nichž se objevila vysoká postava zahalená do těžkého tmavého pláště. Jeho šosy vlály v průvanu mrazivého vzduchu.

    „Slečno Brenno!" zvolala hostinská, jako by jí spadl kámen ze srdce. „Díky bohu, že už jste tady."

    Reilly se otočil a se zájmem si příchozí prohlížel. Tak tohle je ta slečna Brenna, o níž všichni pořád mluví! První pohled ho nezklamal. Alespoň co do výšky to byla typická Brenna. Panebože, vždyť mohla mít jen o pár centimetrů méně než on, přičemž on nebyl se svými stopětaosmdesáti centimetry žádný mrňous. Postavu jí zakrýval plášť a tvář hluboko stažená kapuce, takže zatím nemohl posoudit, zda i ostatní parametry odpovídají jejímu jménu. Byl si však jistý, že musí vypadat jako amazonka. Už se slyšel, jak to líčí Pearsonovi a Shelleymu. Ti si na tom zgustnou.

    „Stuben je zase v tom," informoval příchozí osobu jeden z rybářů. „A tady ten," ukázal na Reillyho, „tvrdí, že je mrtvej."

    „Kdo ten?"

    Hlas měla přesně takový, jaký Reilly od Brenny čekal – hluboký, ani trochu ženský. Reilly si už v duchu blahopřál k tomu, jaký je znalec ženského pohlaví, když záhyby pláště rozhrnula ruka v rukavici, sejmula z hlavy kapuci a… Reilly neměl daleko k záchvatu mrtvice. Žádná dvojitá brada a také nic, co by třeba jen náznakem připomínalo koňskou vizáž, pouze snad bohatá hříva rozpuštěných kadeří barvy mědi, které nepoutala žádná síťka ani hřeben. Tak téhle Brenně nebylo možné přisoudit jiné přívlastky než půvabná a krásná. Alespoň tak ji ohodnotil na základě toho, co stačil zaznamenat, neboť vzápětí upoutalo jeho pozornost něco šokujícího: dívka totiž měla pod pláštěm – a další rychlý pohled mu to potvrdil – pánské kalhoty.

    Ano, pánské kalhoty, které svůdně lnuly k jejím štíhlým stehnům a byly pevně sepnuté u pasu širokým koženým opaskem, do něhož měla zastrčený tlustý zelený svetr. Přesto si Reilly ještě stačil všimnout, že na nohou má dívka vysoké, pevné kožené boty.

    Svetr a boty sice skrývaly některé základní ženské atributy, ale ty kalhoty byly skvostné. Reilly dosud nikdy neviděl ženu v kalhotách. Byl si jistý, že Kristina by se raději ukázala v pytli od brambor než v něčem, co by se jen vzdáleně podobalo kalhotám.

    Přesto to byla módní novinka – třebaže se možná ještě nedostala do Paříže nebo Londýna – kterou byl Reilly ochoten z celého srdce podporovat. Vlastně byl dojmem z ní zcela přemožen a chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že dívka opět promluvila.

    „Kdo říká, že Stuben je mrtvý?" ptala se svým mužským hlasem, který se mu nyní zdál až v absurdním rozporu s j ej ím ohromujícím ženským zjevem.

    Snad tucet rukou ukázalo směrem k němu. Vzápětí se Reilly cítil jako nabodnutý na hrot pod upřeným pohledem páru očí, jež nebyly pouze modré, ale zcela jistě nejpronikavější a nejbystřejší, jaké kdy viděl. Neměl klobouk, který by před ní smekl – Maeve mu ho už odnesla – a mohl se tedy pouze lehce uklonit. Přitom si s pocitem zoufalství uvědomil, že tady stojí téměř nahý.

    „Ano já," ozval se, nevysvětlitelně nervózní z jejího pronikavého pohledu. „Já jsem to řekl. Vytáhl jsem ho z vody. Měl nehmatný puls, byl studený jako led a…"

    „Kdo jste?" zeptala se a jednou mrkla.

    Stačil zaznamenat, že slečna Brenna – na rozdíl od všech ostatních lidí, s nimiž přišel do styku od chvíle, kdy překročil hranice -nepoužívala drnčivé skotské r vyslovované špičkou jazyka, ale mluvila, jak chtěli Bůh a královna, čistým, nezkaženým anglickým akcentem.

    „Stanton," odpověděl. „Reilly Stanton. Jsem ten, kdo přijal místo…"

    Dívka mu už však nevěnovala pozornost a kráčela směrem k mrtvole.

    „…které jste inzerovali," dokončil Reilly a sledoval, jak otočila mrtvého na bok, pak ho obešla a postavila se za něj. „Místo lékaře. Přijel jsem, abych okamžitě nastoupil." Protože se nedočkal žádného ohlasu a nikdo z přítomných se netvářil příliš chápavě, rychle dodal: „Mám samozřejmě lékařský diplom, z lékařské fakulty na Royal College. Jsem členem Královské lékařské společnosti… a studoval jsem v Paříži… Možná jste mě neposlouchali, ale znovu říkám, že ten muž je opravdu zcela…"

    K jeho nesmírnému údivu zvedla dívka pěst a vší silou jí udeřila nešťastného chlapíka do středu zad mezi lopatky. Ozvalo se temné žuchnutí. Rána byla tak silná, že by ji převozník pořádně pocítil, kdyby žil.

    „…mrtvý," dokončil Reilly. „Je mi moc líto, ale dělal jsem, co jsem mohl."

    Právě v tom okamžiku otevřel mrtvý převozník ústa a vyvrhl z nich na podlahu gejzír rumu a mořské vody, až postříkal boty všem okolo včetně Reillyho. Potom domněle mrtvý opilecky zamžourala vyloudil na tváři ostýchavý úsměv. „Omlouvám se," řekl.

    Spracovala LENKA




    Related Posts

    nezabudnem na lasku mary baloghová

    Nezabudnem na lásku. Historická romanca o strate a opätovnom nájdení lásky

    24. mája 2025
    list z briarton parku regentská romanca sarah e.ladd

    Regentská romanca s nádychom tajomna. To je List z Briarton Parku od Sarah E.Laddovej

    14. mája 2025
    nepodľahnite vojvodovi

    Môže fungovať manželstvo z rozumu? Historická romanca Nepodľahnite vojvodovi

    13. apríla 2025
    riskantná partia bezohľadní súperi

    Dokáže sa nenávisť zmeniť na skutočnú lásku? Riskantná partia zo série Bezohľadní súperi

    13. marca 2025
    uslachtily paserak džentlmeni

    Chcú odhaliť pašerákov, no zároveň bojujú s nevhodnými citmi. Romanca Ušľachtilý pašerák

    9. marca 2025
    o laske a zrade

    S láskou, Tvoj Valentín… Nádherný príbeh O láske a zrade

    14. februára 2025
    Add A Comment
    Leave A Reply Cancel Reply

    SkveleKnihy
    Facebook
    • Kontakt
    © 2013 - 2025 SkveleKnihy.

    Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.