Madeline HUNTER
Romantik
The Romantic (2004)
Alpress 2009
Hraběnka Penelope prchá před svým krutým manželem. Jediným mužem, který jí může podat pomocnou ruku, je její právník Julian. Okouzlující a něžný muž jí uprostřed noci poskytne přístřeší. Jak dlouho však mohou vzdorovat nebezpečnému hraběti? A jak dlouho dokážou Penelope a Julian odolat sobě navzájem?
Pen a rovnako i Juliana poznáme zo všetkých predchádzajúcich dielov série, takže je nám jasné hneď od začiatku prečo a pre koho si Pen toľko vytrpela a ako doteraz žila. Ale poďme pekne od začiatku – Penelope žije už niekoľko rokov v oficiálnom odlúčení od manžela, krutého Glasburyho. Ten sa, ale zrazu rozhodne ich dohodu porušiť a nalieha na Penelope aby sa k nemu vrátila a plnila si svoje manželské povinnosti, Pen vytuší, že Glasbury je schopný i násilia, len aby dosiahol svoje a tak sa tajne vracia do Anglicka, aby vyhľadala pomoc u Juliana – svojho právneho poradcu a dlhoročného priateľa, ktorý jej od začiatku pomáha s jej zložitou situáciou. Ale ako sa zdá tento krát sa Glasbury svojich plánov nemieni tak ľahko vzdať a i cez mŕtvoly sa domáha svojich manželských práv a dediča. Pen s Julianom sú na úteku, keď sa rozhodnú pre riskantný plán, vyvolať taký obrovský škandál, aby sám Glasbury požiadal o rozvod. V rámci toho uvažuje Pen o milencovi, ale keď sa Julian dozvedá, že do svojho zoznamu kandidátov nezahrnula jeho meno povolí uzdu citom i vášni ktoré už celé roky ukrýva vo svojom srdci. So svojimi myšlienka mi a láskou k Pen sa zveroval po celé roky len listom papiera, ktoré nikdy neopustili zásuvku jeho stola. Čo sa však stane, keď uzrú svetlo sveta si prečítajte sami.
Ja osobne sa veľmi teším na pokračovanie série a to na knihu o Nathanieovil a Charlotte/ Lady of Sin (2006) v tejto knihe to medzi nimi pekne iskrilo – Alpress ponáhľaj sa!!
P.S. K čítaniu si pripravte zásobu vreckoviek, budete ich potrebovať!!
Spracovala LENKA
Seducer
1. The Seducer (2003) (Daniel a Diana)- Svůdce -Alpress 2005
2. The Saint (2003) (Vergil a Bianka)- Svatoušek-Alpress 2006
3. The Charmer (2003) (Adrian a Sophie)- Pokušitel-Alpress 2007
4. The Sinner (2003) (Dante a Fleur)- Hříšník-Alpress 2008
5. The Romantic (2004) (Julian a Penelope)- Romantik – Alpress 2009
6. Lord of Sin (2005)( Ewan a Bride)
7. Lady of Sin (2006)(Nathaniel a Charlotte)
Ukážka z knihy Romantik:
Julian se napil vína a pohlédl přes plameny svíček na lady Laclerovou.
Má drahá vikomteso,
Vaše pohostinnost při tomto banketu mě ohromila. Je to vzácný zážitek, když se člověk v průběhu jediného večera ocitne usazený mezi perspektivní vdovou se značným jměním a potenciální milenkou kypící smyslností. Předestřela jste mi opravdu štědré příležitosti. Bohužel, s tou jednou někoho čeká poněkud úmorné soužití a u té druhé se může dočkat toho, že se bude její rozzuřený manžel domáhat satisfakce. Domnívám se tedy, že bude nejlepší obou šancí se rovnou vzdát a s jistou dávkou smutku tyto dary odmítnout.
Upřímné díky za Vaše ctěné pozvání atd., atd.
Julian Hampton
Téhož večera po návratu do svého domu na Russell Square se Julian posadil ke stolu a složil další dopis. Tentokrát použil pero a inkoust.
Má milovaná, jsi už sedm měsíců pryč a mám strach, že se nikdy nevrátíš. Čekám na Tvé krátké občasné dopisy jako mladý a pošetilý hoch, zoufale toužící po náznaku toho, že si ještě vzpomínáš na mou existenci, a doufající, že už Tě unavuje pobyt v daleké zemi, kde teď žiješ. Pročítám každé Tvoje psaní stokrát a hledám v něm jiskru naděje, že se vrátíš domů. Neustále jen čekám, v duchu se tomu věnuji čím dál více, ta úporná myšlenka už brzy vytlačí vše ostatní, co mi ještě zbývá ze života. Stačí jediné slovo, má lásko. Dej mi jediným slovem najevo, že tam nezůstaneš napořád a že se budu moci těšit alespoň z Tvé přítomnosti a přátelství, když nemohu získat Tvou vášeň a lásku.
Poslední větu dopsal pomalu a váhavě. Bylo však nanejvýš důležité, aby si tuto skutečnost přiznal. Už dávno si zakázal dělat si v souvislosti s touto ženou jakékoli iluze.
S podpisem se neobtěžoval. Podivně uklidněn se na dopis chvíli díval a pak ho pečlivě poskládal.
Vytáhl zásuvku a přejel pohledem tlustý svazek podobně poskládaných listů papíru. Některé měly formu dopisu podobného tomuto, napsané jen proto, aby mu pomohly zklidnit rozjitřenou mysl, vytrhnout jej z melancholie nebo ho zbavit prudkého hněvu. Na jiných byly zaznamenány básně a povídky prodchnuté láskou, která se svou něžností poněkud vymykala duchu Británie, spíš praktickému než romanticky laděnému. Na těch úplně vespod, nejstarších, už začínal inkoust blednout.
Už dlouho do zásuvky nic nepřidal. Proč to udělal zrovna dnes večer? Proč se ho při tom banketu zmocnila tahle nálada a nedala mu po návratu domů spát?
Možná za to mohly ty dvě ženy. Za normálních okolností by mu nevadilo, že nemůže přijmout nic z toho, co mu nabízely, ale dnes večer ho to pomyšlení opravdu sužovalo. Příčilo se mu, že už nedokáže hrát roli zamilovaného muže, přestože se mu po celé roky dařilo obstát v ní docela slušně. Všechno to předstírání citů v souladu s očekáváním ho ale nakonec začalo znechucovat.
Ano, jeho rozpoložení asi souviselo s těmi dvěma. Obě byly svůdné, každá po svém; seňora Perezová tak trochu přespříliš. Po celý večer v něm kypěla touha, což ještě přiživilo bouři, která v něm rostla a nabývala na síle. Zítra si s ní poradí oním účinným a neosobním způsobem, jemuž teď dával přednost, s jednou z těch žen, co od klientů nežádají lásku ani vyznání.
Pohlédl znovu na dopis a zmocnilo se ho chladné odhodlání. Spálí ho spolu se všemi ostatními. Zničí je, ožení se s paní Morrisonovou a prožije románek se seňorou Perezovou. Začne normálně žít. Byl už příliš starý na psaní dopisů a básní, jimž je souzeno zůstat neodeslány.
Chvíli se díval na štos papírů a pak stočil pohled k plamenům v krbu.
„Sire.“
Julian slyšel jakoby zdálky, že na něj kdosi mluví. Pomalu se probíral ze snu, v němž prováděl velice skandální věci s rozkošnou paní Morrisonovou.
„Sire, omlouvám se, že vás budím, ale opravdu odmítá odejít.“ V příšeří rozpoznal ztrápený obličej svého sluhy.
„Batkine, o čem to k čertu mluvíš?“
„Uslyšel jsem klepání jen proto, že mám z okna výhled do ulice a nechal jsem je otevřené. Špatně spím a najednou jsem si všiml toho zvuku, nijak hlasitého. Vystrčil jsem hlavu a uviděl, že u dveří někdo stojí. Šel jsem dolů a zjistil, že je to nějaká dáma a chce, abych ji pustil dovnitř. Odmítá odejít.“
Julian se posadil a promnul si oči, aby si mohl sluhu lépe prohlédnout. Na to, že ho kdosi vytáhl z postele, působil velice upraveně.
„Jak se ta dáma jmenuje?“
„Nechce mi to říct, jen pořád tvrdošíjně opakuje, že s vámi musí okamžitě mluvit.“
„Mluví s přízvukem?“ Nepředpokládal, že by se tam seňora Perezová mohla objevit poté, co reagoval zcela vlažně na její koketování, ale jeden nikdy neví.
„Ne, podle hlasu je Angličanka. Tvář má ale zahalenou závojem, takže vám ji nemůžu popsat. Tvrdí, že je vaše klientka.“
Julian se posadil na kraj postele a svěsil nohy na zem. Pochyboval, že by se opravdu jednalo o něco tak neodkladného, že by to nepočkalo do rána, ale když ta dáma odmítala odejít, nezbývalo mu než promluvit s ní.
„Odveď ji do knihovny. Obléknu se a přijdu tam.“
O půl hodiny později sešel dolů, trochu podrážděný, ale taky zvědavý, kdo je tou tajemnou návštěvnicí.
Když vešel do místnosti, dotyčná dáma seděla na pohovce, otočená ke krbu. Julian vlastně viděl jen klobouk: načechraná pera zastrčená za zelenou krempu, z níž splýval modrý závoj.
Okamžitě ale poznal, kdo to je.
Neklid, který ho v noci trápil, vystřídala nesmírná radost.
Hraběnka z Glasbury se vrátila do Anglie. Penelope přijela domů.