Dokonalá

Anotácia:
Osiřelá Julie Mathisonová vyrostla v láskyplném prostředí adoptivní rodiny. Stala se z ní krásná a temperamentní mladá dáma plná ideálů pracující jako uznávaná učitelka v malém texaském městečku. Julie je pevně rozhodnutá vracet svému okolí lásku, které se jí v nové rodině dostalo. Nic a nikdo nesmí otřást dokonalým životem, jehož podobu si vysnila.
Zachary Benedict je hercem a režisérem, jehož hvězdná kariéra se ocitne v ruinách v okamžiku, kdy je křivě obviněn z vraždy své ženy. Vysoký, pohledný a neobyčejně mužný Zack uprchne z vězení, unese Julii a přinutí ji, aby ho odvezla do úkrytu v coloradských horách. Julie je rozhořčená a vystrašená, zároveň však není schopná ignorovat svůj instinkt, který ji přesvědčuje o Zackově nevině. Zack je cynický a nedůvěřivý, stále více je však přitahován její krásou. Nakonec oba podlehnou nástrahám divoké vášně. Dlouhá cesta ke vzájemné důvěře, oddanosti a prokázání Zackovy neviny však teprve začíná…

Judith McNaught ponúka v tomto románe nielen Dokonalú romantiku, ale aj celkom slušne podanú detektívnu zápletku. Po úteku z väzenia zlyhá plán, ktorý mal Zack pripravený a je nútený uniesť neznámu ženu, lebo potrebuje auto. Julie však nie je žiadna roztrasená chuderka, veď vyrastala na chigacských predmestiach, a preto narobí svojmu únoscovi zopár problémov, kým prídu na miesto určenia. V luxusnom sídle uprostred pustej zimnej prírody sa medzi nimi zrodí láska a keď sa ich cesty rozídu, Julie je rozhodnutá pomôcť očistiť Zackovo meno a pritom sa snažiť naň zabudnúť. Obaja však jeden bez druhého trpia a tak napokon Zachary súhlasí, aby sa Julie k nemu pridala v jeho exile. Avšak podozrivé udalosti, ku ktorým dôjde medzi svedkami vraždy Zackovej manželky a tiež rozhovor so Zackovou starou matkou vedú Julie k tomu, aby Zacka prezradila polícii. Nasleduje klasická McNaughtovej schéma nedorozumenie – utrpenie – odpustenie a napokon všetko skončí tuctom Oscarov a dvojdňovým bábätkom v Juliinom náručí. Podľa môjho názoru je toto najlepšia Judithina kniha zo súčasnosti. Julie nie je žiadna krásavica a hviezda, je však veľmi milá a obetavá. Páčilo sa mi, ako sa Zack – kedysi obletovaný najkrajšími ženami sveta – zaľúbil do jej mierne idealistickej duše. Výborný opis prostredia, charakterov a hlavne emócií. List, ktorý napísal Zack Julii počas odlúčenia, bol pre mňa vrcholom celej knihy, romantika a láska z neho priam kričí. Dokonalá je skrátka kniha, ktorú musíte mať. Alebo si aspoň prečítať. Pre fanúšikov knihy Modré z nebe (Paradise): znovu sa stretnete s Mattom a Meredith.

     Když se Julie následujícího dne za úsvitu probudila, klíčky od auta ležely na nočním stolku. Dům byl tajuplně tichý. Bolest ze včerejší noci se změnila v pocit otupělosti. Začala se automaticky oblékat, aniž by si přesně uvědomovala, co dělá. Jediné, po čem toužila, bylo odejít odtud a už se nikdy neohlížet zpět. Celou svou myslí se soustředila na jediný cíl. Zapomenout na to, že ho potkala a že byla tak hloupá a zamilovala se do něj. Nejraději by se už nikdy v životě do nikoho nezamilovala, aby nemusela víckrát prožívat podobná muka. Přinesla si ze šatny sportovní tašku, naházela do ní toaletní potřeby, zapnula ji a odhodlaně ji zvedla ze země.
     Přede dveřmi se na okamžik zastavila, rozhlédla se po místnosti, aby se ujistila, že tam nic důležitého nenechala, a potom zhasla. Opatrně vzala za kliku a vešla do ztichlého a potemnělého obývacího pokoje. Najednou znehybněla a cítila, jak se jí srdce rozbušilo leknutím. V mdlém světle zimního svítání uviděla u protějšího okna Zackovu siluetu otočenou zády. Rychle se od něj odvrátila a potichu zamířila do haly, když uslyšela jeho tichý hlas. „Na stole leží seznam všech lidí, kteří byli v den vraždy na natáčení."
     Julie se snažila ignorovat palčivou bolest v hrudi, kterou v ní způsobilo vědomí, že Zack přece jen pochopil… Ale nezastavila se.
     „Neodcházej," pronesl chraptivým hlasem. „Prosím."
     Srdce se jí sevřelo, když uslyšela zoufalství v jeho hlase, avšak její uražená hrdost v ní křičela, že jen blázen by si ho po včerejší noci pustil znovu k tělu. Prošla dál. Když vzala za kliku zadních dveří, ozval se za jejími zády jeho rozechvělý hlas. „Julie, prosím, nesmíš takhle odejít!"
     Její ruka se pomalu svezla z kliky a ramena se jí roztřásla němými vzlyky. Julie se čelem opřela o chladivé sklo dveří, z očí se jí vyřinuly horké slzy a taška jí vyklouzla z ruky. Plakala zahanbením, že nemá dost vůle odejít, a taky strachem z lásky, kterou nedokázala ovládnout. Přesto mu dovolila, aby ji otočil k sobě a objal.
     „Je mi to strašně líto," šeptal Zack horečným hlasem a zoufale se ji snažil utišit. Rukama ji hladil po ramenech a po zádech a pevně ji svíral v náručí. „Odpusť mi to, prosím. Odpusť mi to."
     „Jak jsi mi mohl něco takového udělat!" vzlykala. „Jak jsi mohl?"
     Ztěžka polkl, uchopil ji za bradu a zvedl její obličej vzhůru, aby jí viděl do očí. Nechtěl se vyhýbat jejímu pohledu, když se přiznával: „Udělal jsem to proto, že jsi mne nazvala vrahem a zbabělcem a já jsem to nedokázal unést — od tebe ne. A taky jsem to udělal proto, že jsem bezcitný hajzl, jak jsi sama říkala…“
     „Máš pravdu, to tedy jsi!" pronesla přiškrceným hlasem. „Nejhorší na tom ale je, že tě i tak pořád miluju!"
     Zack ji znovu objal a vší silou se musel ovládat, aby jí neřekl slova, po kterých toužila a která vystihovala, co v této chvíli cítil. Místo toho ji začal líbat na čelo a na tváře a potom přitiskl ústa k jejím vlasům a v duchu si vychutnával hřejivý pocit jejího vyznání. Ve svých pětatřiceti letech konečně poznal, co to znamená, když ho někdo miluje jen kvůli němu samotnému… bez bohatství a slávy… Byl milován ženou tak neobyčejně odvážnou a oddanou… A přesně kvůli těmto jejím vlastnostem jí nesměl říct, co doopravdy cítí, protože tím by ji odsoudil k mnohaletému marnému čekání… Něžně se otřel tváří o její skráň a potichu promluvil. „Tvou lásku si nezasloužím, miláčku."
     „Já vím, že si ji nezasloužíš," pokusila se Julie namítnout co nejněžnějším hlasem a úmyslně se nenechala zarmoutit tím, že jí taky nevyznal lásku. Cítila ji z jeho hlasu. Z toho, jak pevně ji tiskl v náručí, jak se mu srdce rozbušilo při jejích slovech. To jí stačilo. Muselo jí to stačit. Zavřela oči, zatímco ji rukou hladil po vlasech, když však promluvil, jeho hlas zněl neobyčejně vyčerpaně. „Co kdybychom si šli lehnout a probrali všechny okolnosti vraždy později? Za celou noc jsem oka nezamhouřil."
     Julie přikývla a vrátila se s ním do ložnice, kterou už nikdy neměla vidět.
     Usnul okamžitě, jak ulehli, aniž by ji pustil ze svého náručí.
     Julie nebyla schopná usnout. Pozorovala jeho obličej a prsty si pohrávala s jemnými vlasy na jeho spáncích. Ani spánek nerozjasnil jeho tvář. Zřejmě ani ve spánku nenacházel opravdový klid. Obočí měl tmavé a husté, stejně jako řasy – teprve teď si všimla, že řasy má tak tmavé, až jsou téměř černé. Trochu se odsunula, aby se mu leželo pohodlněji, v tu chvíli si ji podvědomě přitáhl blíž. Očividně ji nechtěl pustit. Musela se usmát nad jeho bezděkým vlastnickým gestem, protože neměla vůbec v úmyslu odejít.
     Před lety se setkala s citátem od Shakespeara, ve kterém se pravilo, že život je jedno velké pódium, na kterém musí každý člověk odehrát svou roli. Od té doby, kdy skončila vysokou školu, měla pocit, že pořád ještě stojí za pódiem, na kterém by se měl odehrát její život, a čeká na ten správný okamžik, až jí dá někdo znamení, že má konečně vejít a udělat to, co se od ní očekává. Julie zhluboka vzdychla a mírně se pousmála, protože právě teď dostala to správné znamení. Teď už věděla, na co celá ta léta čekala a pro koho se narodila. Přes veškeré úsilí být dokonalá a mravně čistá, v otázce lásky šilhala a zamilovala se do černé ovce. Do cynického vyvrhele společnosti, který jí v mnohém připomínal kluky z chicagských ulic. Milovala ho s divokou touhou ho ochránit a díky svému citu se cítila silná, moudrá a neobyčejně mateřská. Milovala ho zoufalou láskou, kterou nedokázala ovládnout.
     Budoucnost pro ni byla nezmapovanou cestou plnou nebezpečí a zavržení. Přesto Julie ve svém nitru zničehonic ucítila obrovský klid a harmonii s celým okolním světem.
     Něžně ho pohladila po tváři a rty se dotkla jeho tmavých vlasů. „Miluju tě," zašeptala.