Líšky
V originále: Vixens (2003)
Vydal: Ikar, 2005 – Krásky (Baronet, 2003)
Rozprávanie o rodine Skye O’Malleyovej sa uzatvára príbehmi troch sesterníc, prapravnučiek legendárnej Skye O’Malleyovej.
FANCY
Ovdovená Fancy Deversová, posledné dieťa Fortuny a Kierana, prichádza opradená tajomstvami a škandálom do Anglicka a hneď zaujme pozornosť kráľa Karola II. Kráska s havraními vlasmi a tyrkysovými očami sa stane jednou z jeho početných mileniek. Keď sa ich ohnivá vášeň pomaly zmení na príjemné priateľstvo, kráľ sa rozhodne nájsť svojej očarujúcej milenke manžela – a nedá sa odradiť ani jej energickými námietkami.
SIRÉNA
Pôvabnú lady Dianu Leslieovú, dcéru Patricka a Flanny, džentlmeni od dvora prezývajú „Siréna“. Jej dokonalá krása, šľachetná povaha a očarujúce spôsoby znemožňujú aj jej neprajníkom hovoriť o nej zle. No keď sa Diana zaľúbi do bratov-dvojčiat, cíti sa vnútorne rozorvaná. A hoci sa zdá, že vybrať si medzi nimi je nemožné, musí sa rozhodnúť len pre jedného.
CYN
Lady Cynara Stuartová je Charlesova najmladšia dcéra. Napriek naliehaniu rodiny, aby sa usadila, Cyn sa s mužmi len pohráva. Ale potom sa zoznámi s grófom zo Summersfieldu, nebezpečným mužom, ktorý je v hrách lásky rovnako šikovný ako ona. Túto hru však môže vyhrať iba jeden a ani Cyn, ani Harry Summers neradi prehrávajú.
Takže tu máme záver Skyeinej, či skôr Jasmininej ságy, keďže Jasmine hrá popri hlavných hrdinkách najdôležitejšiu úlohu. A je to pomerne nuda. Všetky príbehy sa odohrávajú na dvore kráľa Karola II. a popisujú dookola to isté: jedlo, šaty, dvorné zábavky, a prípadne sex. Žiadne dobrodružstvo nečakajte, ani nič vzrušujúce sa tu nedeje. Trochu šťavy má len Cynarin príbeh, Fancyn a Dianin len ide a ide … a skončí. Mužskí hrdinovia sú pekní, bohatí a s titulom – a to je všetko, čo o nich môžte povedať. Zabudnete na nich, len čo knihu dočítate. Hrdinky sú povrchné, prázdne a na jedno kopyto ešte aj výzorom – sú všetky po „madam Skyeovej“ – len Cynara je trochu temperamentnejšia. Vraj sú múdre a inteligentné, no tvrdí to o nich len autorka, ich konanie tomu vôbec nenasvedčuje. Správajú sa prinajmenšom divne: Fancy surovo ublížil manžel, no len čo príde na dvor, kráľovi padne do oka a s radosťou sa hneď stane jeho milenkou. No a samozrejme, Jasmine s tým ochotne súhlasí. Plus sa ešte zasmeje, keď sa dozvie, ako si Fancy užívala trojku s kráľom a jeho milenkou: „Boli ste nezbedné dievčiská.“ Vedeli by ste si predstaviť takúto reakciu VAŠEJ starej matky??? Nieto ešte starej matky zo 17. storočia? Diane zasa napriek kope času, ktorý strávila s oboma nápadníkmi, pripadajú obaja rovnakí a ona, chuderka, sa nevie stále rozhodnúť … Jasmine je hlavou rodiny a všetci tancujú, ako ona píska, ako keby nemali vlastný rozum. V knihe ma ešte „potešilo“ neustále omieľanie rodokmeňa a spomínanie udalostí a osôb z predchádzajúcich častí. Chápem, že pre toho, kto ich nečítal, to má nejaký význam, ale spôsob, aký nám to Smallová oznamuje, je prinajmenšom smešny: Postavy si dookola opakujú veci, o ktorých už dávno vedia, tvária sa, ako keby to boli pre ne novinky a takto oboznamujú čitateľa. A keď vám asi päťkrát v knihe zopakujú, prečo je Charlie nie celkom kráľovský Stuart, už to nie je ani informatívne. No a nakoniec obal. Je prevzatý z originálu a tri ženy na ňom sú oblečené ako hrdinky v knihe, majú aj mogulské znamienka. No na rozdiel od sviežich 16-17 ročných dievčat vyzerajú ako zmaľované prostitútky po tridsiatke…
Spracovala Kristína
Ukážka z knihy:
Srpen 2002
Mí drazí čtenáři,
před čtyřiadvaceti lety jsem začala psát román nazvaný Skye O’Malleyová. Původně to měl být samostatný román, ale vy jste si zamilovali Skye natolik, že jsem napsala pokračování jejího příběhu a náhle jsem tvořila sérii "Sága rodu O’Malleyů." Po první sérii se zrodila druhá, "Skyino dědictví." Přinesly mnoho zábavy. Mezi Skyiným narozením v Irsku a poslední částí Krásky uplynulo sto třicet let. Když se Skye narodila, seděl na anglickém trůně Jindřich VIII., jehož následnicí se stala jeho dcera, proslulá Alžběta, po ní nastoupil na trůn její bratranec Jakub I., následoval jeho syn Karel I., pak Anglická republika a nyní Karel II. Prošli jsme pěkný kus dějin, že? A Skyiných potomků je mezi čtyřmi a pěti sty. Už s nimi nedokážu držet krok, proto s lítostí epos o Skye a jejích příbuzných a známých končím.
Z jednatřiceti mých knih jich o Skye a její rodině pojednává pouze dvanáct. Mám v plánu pokračovat v psaní a pokud budu mít štěstí, možná stvořím další hrdinku, stejně úžasnou jako Skye, a doufám, že až se mi to povede, užijete si její dobrodružství stejnou měrou. Boží požehnání a mnoho dobrého čtiva vám přeje vaše nejoddanější autorka,
Bertrice Small
Queen’s Malvern
Podzim 1667
Zavraždila svého manžela nebo nezavraždila, mami?" otázal se své matky Karel Stuart, vévoda z Lundy. Jasmína Leslie, vdova vévodkyně z Glenkirku a markýza z Westleighu, svému synovi pohled oplatila.
"Pokud chceš znát odpověď, Karle, tak se musíš zeptat jí, až přijede," odvětila klidně.
"Musím to vědět!" trval na svém vévoda. "Koneckonců, přijímáš tu dívku do naší rodiny, mami."
"Ta dívka, jak jsi ji nazval, je tvá neteř, Karle. Je to Fortunina nejmladší dcera. Je to rodina!"
"Je to cizinka, mami, přestože je dcerou Fortuny," pronesl.
"Nic o ní nevíme."
"Já ano," odvětila ostře Jasmína.
"Tak proč to neřekneš?" otázal se prosebně.
"Protože pro Frances je to hrozná tragédie. Mělo to zůstat důvěrné, ale lord a lady Tolliverovi, kteří se nedávno vrátili z Virginie, ten ostudný skandál bohužel rychle roznesli po celém dvoře. Ta pomluva měla zůstat na druhé straně oceánu! Frances k nám přijíždí, aby unikla drbům a neinformovaným klepnám, jejichž životy jsou tak prázdné, že musí tlachat o tomto neštěstí. Vzhledem k tomu, co se stalo, jednala tvá sestra a její manžel nanejvýš diskrétně a velice slušným způsobem."
"Ale já nevím, co se stalo!" téměř vykřikl vévoda na svou matku. Prohrábl si rukou lehce prokvetlé kaštanové vlasy, ostříhané příliš nakrátko, než aby mu na nich dobře držela dvorní paruka. Měl živé jantarové oči, ale hleděl poněkud znepokojeně.
Jasmína si zhluboka povzdechla, ale natáhla se a vzala syna za ruku. "Vždy jsem jednala opatrně, Karle," začala.
"Pokud nešlo o mého otce," zamumlal a dostalo se mu za jeho slova citelného štípnutí do ruky. "Au!" vykřikl, ale zazubil se.
"Paní Frances Deversová by nevkročila do tohoto domu, Karle, a vlastně bych ji ani nepřijala, dybych měla o jejím charakteru nějaké pochybnosti. Nemám je. Nezapomínej, drahý, že tvá sestra si se mnou dvaatřicet let dopisovala. Neviděla jsem ji ani Kierana od chvíle, kdy odjeli do Marylandu, ale vím o nich a jejich rodině vše, co lze. Aine je jeptiška. Shane je dědicem svého otce. Má manželku a tři děti. Cullen a Rory mají vlastní plantáže, manželky a děti. Maeve je šťastně vdaná a čeká druhé dítě. Kuba a Karel jsou na průzkumu v pohraničí. Kieran na tom není dobře. Během uplynulých let příliš tvrdě pracoval, aby jeho plantáž prospívala. Fortuna píše,
že to oslabilo jeho statečné a ušlechtilé srdce. A nyní tato tragédie, která rodinu sužuje, natropila v jejich životech spoušť. Bylo lepší, když mladá Frances opustila Kolonie a vrátila se do Anglie."
"Ale co ta zvěst o vraždě?" trval na svém Karel.
"Jestli chceš vědět, co se přihodilo, Karle, pak se musíš zeptat své neteře," zopakovala jeho matka. "Nikdo proti ní nevznesl žádné obvinění, ani nebyla předvedena před královského soudce. Pokud tě přemáhá tvá zvědavost, drahý chlapče, pak se musíš spokojit s touto odpovědí, bez ohledu na zlé pomluvy. Až ji představíme u dvora, budou se kolem ní nějaké drby šířit, ale nakonec přitáhne pozornost dvora nějaký jiný skandál a na Francesiny problémy se rychle zapomene." Jasmína se zvedla z čalouněné židle, na níž seděla. "Pokud Frances není vítána v tomto domě, Karle, pak jí otevřu svůj vdovský dům u tvého bratra Jindřicha. Jsem koneckonců
vdova markýza z Westleighu stejně jako vdova vévodkyně z Glenkirku."
"Ale ne, to neuděláš," odvětil Karel, náhle se smíchem. "Já a Barbara nechceme, abys nás nechala napospas těm dvěma fúriím, které jsi vychovávala a ovlivňovala. A Cadby není dost velké, abyste se tam všichni vešli. Ne, zůstaneš tady, drahá máti, protože tady mohu na tu skupinu zlobivých děvčat dohlédnout."
"Pak se tedy půjdu připravit na příjezd své vnučky," odvětila Jasmína. "Posel dorazil ani ne před hodinou. Měla by tu už brzy být. Žádala jsem, aby cestovala bez své služebné. Vybrala jsem jí jedno rozumné děvče z Queen’s Malvern." Otočila se a odcházela ze starého rodinného sálu. "Až přijede kočár, budu dole, Karle," řekla mu.
Vévoda z Lundy se obrátil ke své krásné ženě Barbaře, která během celé výměny názorů jen tiše seděla.
"Nu?" otázalse. "Co tomu říkáš, choti?"
"Nikdy jsem nezažila, že by tvá matka něco posoudila špatně," odvětila lady Barbara. "Ať se stalo mladé Frances cokoliv, není obviněna z žádného zločinu. Upřímně řečeno, díky těm povídačkám o vraždě bude pro pány od dvora mnohem zajímavější, než kdyby byla nějaká obyčejná mladá vdova z kolonií, která přichází ke dvoru s podporou svých vlivných příbuzných. Ve skutečnosti se bojím, že by si mohla vzít příklad z Diany a mé Cynary. Chci, aby se ty dvě provdaly, než se dostanou do nějakých potíží, z kterých je nedokážeme vytáhnout, Karle!"
Vévoda se zasmál. "Jsou jen temperamentní, drahá," zamumlal.
"Je to párek mladých ďáblic, Karle! Všichni jsme je hrozně rozmazlili. Ať jsou potíže mladé Frances jakékoliv, blednou v porovnání s neplechami, které jsou schopné napáchat Diana
s Cynarou. V zimě jedou ke dvoru a jak jen to bude možné, najdeme jim ženichy," pronesla neústupně krásná vévodkyně z Lundy.
"Když myslíš, drahá," odpověděl jí.
Barbara se smíchem potřásla hlavou. "Myslím," odvětila. Pak ho políbila. "Díky Bohu, že máme jen jedno dítě, Karle. Myslím, že druhé podobné Cynaře bych nepřežila." Vévodkyně si zhluboka povzdechla. "Miluju ji, ale je každým coulem Stuartovna. Arogantní a pyšná."
"Považuješ mě za arogantního a pyšného?" zeptal se jí překvapeně.
"Naše dcera si však myslí, že její příslušnost k rodině Stuartů ji staví nad všechny ostatní. Věří, že její příbuzenství s králem jí skýtá výhody a výsady, které ve skutečnosti nemá. Tvá matka i já jsme se ji snažily přesvědčit o opaku, ale Cynara má svou hlavu. Jednoho dne však bezpochyby zjistí, že jsme měly pravdu."
Zdálo se, že Karlovi slova jeho ženy dělají starosti, ale pak
se k jejich uším donesl zvuk kočáru přijíždějícího po cestě.
"Je tady," pronesl vévoda. "Pojď, Barbaro, seznámíme se s Fortuninou dcerou, která možná zavraždila a možná nezavraždila svého manžela."
"Když tvá matka tvrdí, že je to v pořádku, drahý, pak tomu budu věřit," odvětila vévodkyně z Lundy. "Bůh nám pomoz, manželi. Teď budeme mít v rukách tři fúrie na vdávání."