NAJDU SI TĚ

Capitol Theatre
Somewhere I’ll Find You (1996) – Najdu si tě (Domino 2007)
Because You’re Mine (1997) – …protože jsi má (Domino 2007)

Ukážka z knihy:

Savage sklouzl dlaněmi po tenkých rukávech jejího županu. Vlna tepla putovala z prochladlých ramen až k holým zápěstím. Promlouval k ní s ústy přitisknutými k její tváři, při každém slovu se jí rty otřel o líčko. Byly tak znepokojivě blízko jejím. „Tu noc, kdy jsi za mnou přišla do mého domu, bych ti za podobný dotek věnoval celé jmění. Dal bych ti cokoliv, jen abych se směl těšit ze tvé blízkosti. Slíbil jsem si, že nedopustím, aby se mi něco postavilo do cesty. Chtěl jsem tě mít.“
„Však ti nic nebránilo – až na manželku a těhotnou milenku,“ odsekla Julia, krev jí divoce pulzovala v žilách.
Poodtáhl se a sklopil zrak. Vějíře hustých řas zastínily stříbřité oči. „Nevím jistě, zda je Pauline v naději. Netuším, zda mi nelže. Ani co si počnu, jestli se ukáže, že mi říká pravdu.“ Zaváhal a chmurně dodal: „Vím jenom to, že jsi moje.“
„Nikomu nepatřím.“ Pokusila se mu vymanit a zakolísala. „Odejdi, prosím,“ hlesla zoufale a hledala útočiště ve své ložnici.
„Počkej!“ Damon ji zadržel na prahu a otočil k sobě. „Julie…“ Všechny předem připravené přesvědčovací proslovy se mu zčistajasna zadrhly v hrdle. Chtěl, aby pochopila, že není takový, jak na první pohled působí. Jak je možné, že se jeho skvěle zorganizovaný život zčistajasna utápí v takovém zmatku?
Uchopil kadeř dívčiných nespoutaných vlasů, dosahující až k pasu, a pohrával si s ní v prstech. Julie vyčkávala, ani se nepohnula. Zdálo se, že čelí témuž pocitu nevyhnutelnosti jako on. Náhle mu připadalo neuvěřitelné, že jí po celý svůj život pohrdal a zapíral ji. Bránil se jí. A nakonec se ukázalo, že je přesně tou ženou, po níž nejvíc prahne.
Vklouzl dlaní pod vodopád vlasů a pohladil hrdou křivku hrdla. Cítil, jak Julia pod jeho dotekem strnula. Slabě vykřikla na protest, když ji zvolna, centimetr po centimetru, sunul k sobě.
„Není to správné,“ zašeptala.
„Je mi to fuk.“ Na všem mu přestalo záležet. Na pečlivě naplánovaném životě, na potížích, s nimiž po léta bojoval. Všechno vypudil z mysli. Tiskl ženu k sobě. Vtom se zachvěla a sykla na protest.
Vyčkával. Další krok je na ní. Nesměle jej pohladila po hlavě a zabořila prsty do kučeravých vlasů. Víc nepotřeboval. Vášnivě ji políbil. Zmocnila se ho čirá slast, vnímal ji všemi nervy a smysly. Julia je rozkošná. Její ňadra se mu smyslně otírala o hruď, nesměle se k němu vinula. Na rukou a pažích ho lechtaly její dlouhé vlasy. Přestal dívku líbat, nabral do dlaní hedvábné kadeře a pomazlil se s nimi.
Julia vzlykla a zachvěla se. „Kéž bych tě dokázala nenávidět,“ zamumlala.
Damon se jí zahleděl do tváře. Pohladil ji palci po půvabné bradě. „Nejsem svatý, Julie. Lhal jsem každému, dokonce i sám sobě. Počínal jsem si stejně jako ty. I ty sis zařídila svůj život, jak nejlépe to šlo. Učinil jsem totéž.“
Do očí jí vhrkly slzy a kutálely se po tváři. Okamžitě setřel horké krůpěje bříšky prstů. Konečně s ním mohla otevřeně hovořit. Ulevilo se jí. „Neměla jsem ponětí, že se mě pokoušíš najít.“
„Proč jsi mi neprozradila, kdo ve skutečnosti jsi, když jsme se tenkrát setkali u Brandonů?“
„Snažila jsem se chránit.“
„Líbilo se ti mít nade mnou výhodu.“
„Kdepak,“ ohradila se, avšak prozradila ji červeň stoupající do tváří.
Chmurně se pousmál. „Nikdy jsi mi nechtěla říct pravdu, že ne?“ Odpověď vyčetl z dívčiných uzardělých lící. Majetnicky ji hladil po těle. „Mě se tak snadno nezbavíš, Julie.“
Pokusila se mu vymanit, ale pevně ji svíral v náruči. Tentokrát ji políbil smyslně, jazykem vklouzl do svatyně jejích úst. Julia se neubránila, aby mu nevyšla vstříc. Zasténala slastí. Náhle se od něho odtrhla a zabořila mu obličej do ramene. Plně si uvědomovala rozsah katastrofy, do níž se oba řítí. A nepochybovala, že Damon jakbysmet. „Nic z toho nebude,“ zahuhlala s ústy přitisknutými k látce jeho kabátce. „Nikdy se nestanu ženou, jakou potřebuješ mít po svém boku. Máš určitou zodpovědnost…“
„Vždycky jsem byl za něco zodpovědný,“ prohlásil energicky, avšak v hlase se mu objevil náznak zoufalství. „Do každého vztahu jsem vstupoval s vědomím, že nemá žádnou budoucnost. Že nemohu žádné ženě nabídnout svoje jméno a život po mém boku. Takže teď, když jsem tě konečně našel, mi neříkej, že neztělesňuješ to, po čem toužím.“
„Co to povídáš?“ otázala se a smutně se pousmála. „Copak ti nejde o zrušení našeho sňatku? Dokonce připouštíš možnost jeho pokračování? Ale já už dávno nejsem Julia Hargateová. Proměnila jsem se v osobu, která se k tobě naprosto nehodí.“
„Nezáleží mi na tom.“
„Ale bude,“ prorokovala, zatímco se pokoušela vykroutit z jeho sevření. „Začneš po mně žádat, abych se vzdala všeho, na čem jsem léta pracovala. Všeho, co mě činí šťastnou. Nejsi typem člověka, jehož choť se může producírovat po jevišti a přijímat dvoření a polibky svých kolegů, přestože nejsou míněny doopravdy.“
„K čertu s tebou!“ zaklel vášnivě. „Už to déle nevydržím.“ Nesmlouvavě drtil manželčina ústa, pokoušel se proniknout mezi pevně sevřené rty. Dotíral na ni tak dlouho, až neměla dostatek vůle se bránit. I ona ho chtěla mít co možná nejblíže.
Divoce zaklesl prsty do saténové stuhy a rozvázal ji. Mušelínový župan sklouzl dívce z ramen a odhalil bledou křivku ňadra. Zvědavě ji obkroužil prsty, zanechávaje za sebou horkou stopu. Julia se prohnula v zádech a ňadro mu vklouzlo pevně do dlaně. Vzdychala blahem, když si pohrával s tvrdnoucí bradavkou.
Julii pojednou zachvátil neklid. Co když Damonovi dovolí, aby se s ní miloval? Kromě sebe samé nikomu nic nedluží. Jistě má po tom všem právo rozhodovat sama za sebe, zejména v této záležitosti. Ustavičně přecházela z jedné role do druhé. Byla Julií Hargateovou, paní Wentworthovou a desítkami dalších postav. Avšak tentokrát všechny vypůjčené charaktery někam odpluly a ona hrála bez přetvářky sama za sebe.
„Nikdy jsem nepodlehla pokušení,“ prohlásila a uchopila mužův obličej do třesoucích se dlaní. „Něco takového si nemůžu dovolit. Práce, disciplina, spoléhat jenom sama na sebe… To jsou jediné věci, o něž se mohu opřít. Nechci se zamilovat. Nechci nikomu patřit. Ale současně…“
„Ano?“ vyzval ji.
„Nechci být sama.“
„Dnes večer sama být nemusíš.“
„Přijal bys ode mě jednu jedinou noc? Ale pak bez řečí odejdeš, až tě o to požádám.“
„Já nevím,“ zamumlal. Odmítal přiznat pravdu.
Zoufale se zachichotala. V duchu si přiznávala, že jí přestává na čemkoliv záležet. Znenadání je důležité jenom to, že jsou spolu. Konečně smí poznat tajemství, která jí dlouho zůstávala odepřena.
Damon ji svlékl ze županu, jako by jí dokázal číst myšlenky. Oděv se proměnil v šustivou hromádku u jejích nohou. Muž putoval očima po dívčině těle, ale Julia se ani nepohnula. Nepředpokládala, že pohled na její nahotu na Damona tak mocně zapůsobí. Obličej mu zbrunátněl, ruce, jimiž se po ní natahoval, se chvěly.
Klouby prstů pohladil jemnou kůži těsně pod ženinými ňadry, obkroužil oblouk žeber a dlaněmi sklouzl po bříšku. Jakmile se dotkl chloupků v klíně, zadržela dech. Překotně se odtáhla a zavrtěla hlavou.
Nepřestával na ni dotírat, hladil ji po zádech, do uší šeptal sladká vyznání. Vyhledal její ústa a ona se mu otevřela. Poprvé v životě se zcela přestala ovládat. Odnesl ji na lůžko a položil do zelenkavého hedvábí.
„Julie,“ pronesl přiškrceným hlasem, „jestli mě ihned nezastavíš… Prokristapána, udělej to hned!“
Horoucně se k němu přivinula. „Chci tě,“ zašeptala. „Chci tě cítit na svém těle.“
Damon se přerývaně nadechl a jal se ze sebe strhávat kabátec, vázanku a košili. Když sáhl po poklopci kalhot, Julia odstrčila jeho ruce stranou. Přinutil se trpělivě vyčkávat a bojovat se vzrůstající náruživostí, zatímco ona s vážnou tváří prostrkovala velké knoflíky pečlivě obšitými dírkami.
Jakmile povolila poslední, Damon usedl na okraj lůžka a zul si boty. Poté se zbavil kalhot a spodního prádla. Obestíralo je ticho. Pak ucítil nahoře na zádech Juliina vlhká ústa. Obestřel ho blažený pocit. Ani se nepohnul, jen si vychutnával nečekaný příval něhy.
Zezadu jej objímala a tiskla se k němu obnaženými ňadry. Přes rameno mu spadala její hladká kadeř. Dívka mu připomínala zvědavou mořskou pannu, opatrně zkoumající lidské tělo. Dlaněmi mu zlehka putovala po kůži. Na hrudi se zarazila s rukou přimáčknutou k místu, pod nímž burácelo jeho srdce. Nato si to namířila dolů po svalnatém břichu. Damon pevně semkl víčka, když se nesměle dotkla připraveného mužství. Zakryl její prsty svými a zesílil tlak, dokud ho neochromil opojný proud blaha.
Otočil se, položil ženu na záda a zakryl ji svým tělem. Dychtivě popadla jeho hlavu do dlaní, zabořila mu prsty do vlasů a líbala ho. Uchopil do misek rukou dmoucí se ňadra. Začal je škádlit jazykem, dokud se bradavky neproměnily v ostré hroty.
Julia se k němu úporně vinula, nechala se strhnout toužením horkých těl. V posledních minutách se nepoznávala. Beze studu se cele podrobovala naléhání téměř neznámého muže. A chtěla víc. Přilnout k němu ještě těsněji, zapomenout na vlastní existenci a naprosto se poddat záplavě extáze.
Zkušeně se jí dotýkal prsty i ústy, zažínal v ní směsici libých pocitů. Koleny jí rozevřel stehna a dotkl se zavlhlého klína. Zaskočena intimitou tohoto doteku prudce otevřela oči, do nichž se ihned zabodlo světlo lampy stojící na nočním stolku. Toužila se ukrýt v temnotě.
„Prosím,“ vydechla. „To světlo…“
„Ne,“ oponoval. „Chci se na tebe dívat.“
Pokusila se zaprotestovat, ale sotva se k ní sklonil, slova se jí vzepřela v hrdle. Damon putoval ústy stále níž, až na výsostně soukromé území jejího těla. Horkým jazykem odkrýval dosud nepoznaná tajemství. Svíjela se pod ním a sténala, jako by ji trýznila nevýslovná bolest. Avšak nic ji nesoužilo. Podléhala rozkoši, která se vymykala všemu chápání. Nořila prsty do mužovy kštice. Zprvu se ho snažila odstrčit, posléze ho vinula k sobě blíž. Utápěla se v přívalu slasti, jako by se vznášela v oblaku pronikavé bílé záře.
Damon zvedl hlavu a zakryl Julii svým tělem. Prohnula se v zádech a povzdechla si. Ať si s ní dělá, co chce. Na falešný stud už je pozdě. Cele se mu otevřela, je připravená uhasit každou jeho touhu. Ostře vnímala silný tlak mezi stehny, jež byl předznamenáním prudké bolesti. Kousla se do rtu a objala manžela pažemi kolem zad. Kéž by si ji Damon konečně vzal tímto navýsost příjemným, primitivním způsobem a hana byla dokonána. Avšak muž se zarazil. Užasle na ni zíral, jako by se bránil poznání.
„Ty jsi panna,“ špitl.
Sevřela ho ještě pevněji, drobnými dlaněmi ho bezděčně povzbuzovala, aby pokračoval.
„Proč?“ vysoukal ze sebe jediné slovo, na něž se vzmohl.
Vzhlédla k němu a oči se jí zatřpytily. „Nikdy jsem po nikom nezatoužila. Ty jsi první.“
Damon jí zlíbal hrdlo, líce i rozechvělé rty. Zdálo se, že je až po okraj naplněný touhou, která ho sžírala po celý jeho dospělý život. Mocně se zhoupl v bocích a připravil Julii o počestnost. Ztuhla mu v náruči a prudce vydechla. Nerad jí ubližoval, avšak náramně ho těšilo, že je první, kdo se s ní tímto způsobem sblížil. Byla nesmírně úzká. Horce ho svírala v hlubinách svého klína. Snažil se ji upokojit. Zasypal ženu deštěm polibků, chválil ji a všemožně jí projevoval náklonnost. Pokoušel se ji uchlácholit.
Posléze se Julia uvolnila a zcela se mu podvolila. Byl k ní nevýslovně něžný. Pohrával si s jejím tělem a podněcoval v něm touhu. Dívka se zachvívala slastí, když se oddávali pomalému rytmu, na jehož křídlech stoupali k výšinám. Počáteční bolest někam odplynula, proměnila se v náruživost dostat víc. Damon vyhověl její nevyslovené žádosti, nořil se stále hlouběji a zároveň vynášel svoji milou k nebesům. Náhle ji popadl za boky, zabořil prsty do oblého zadečku a vychutnal si vyvrcholení. Tiskl se k Julii natolik silně, až to vypadalo, že jejich těla spolu splynula.

Spracovala Lenka