Karen Robards
Škandalózna Gabby
Scandalous
Slov. spis. 2012
Kniha prichádza na pulty kníhkupectiev 05. 06. 2012.
Podmanivý príbeh z regentského Anglicka o trojici svojráznych mladých žien – sestier Banningových. Keď lady Gabriella Banningová dostane správu, že jej nevlastný brat Marcus zomrel v ďalekej cudzine, ocitne sa v ťažkej situácii: hrozí, že rodinný majetok zdedí vzdialený bratanec a ona i mladšie sestry ostanú bez prostriedkov. Gabby sa rozhodne predstierať, že brat ešte žije, a odcestuje so sestrami do Londýna, aby tam prostrednej Claire našla bohatého ženícha…
Scandalous
Domino 2012
Když se lady Gabriella Banningová dozví, že její nevlastní bratr Marcus zahynul na cejlonských čajových plantážích, ocitá se v nezáviděníhodné situaci: ona i její mladší sestry brzy zůstanou zcela bez prostředků. Rodinné bohatství totiž připadne nejbližšímu mužskému dědici, v tomto případě vzdálenému bratranci, zatímco sestry Banningovy nedostanou jediné penny. Nechce-li, aby i se sestrami skončila jako chudá příbuzná, musí jednat rychle. Rozhodne se předstírat alespoň na čas, že je Marcus dosud naživu, aby její sestra Claire nezmeškala plesovou sezónu a mohla si najít zámožného ženicha.
Po příjezdu do londýnského domu však Gábi s údivem zjistí, že se v něm zabydlel pohledný gentleman, který tvrdí, že je její bratr. Kdo je ten tajemný cizinec a proč se vydává za Marcuse? V každém případě se jedná o nebezpečného protivníka, jak se Gábi přesvědčí na vlastní kůži. Pokud však chce svůj plán dovést do konce, nezbývá jí nic jiného než se s jeho nevítanou přítomností smířit.
Už to samo o sobě je velmi zapeklitá situace, ale věci se mají zamotat ještě víc: mezi Gábi a Marcusem začne klíčit něžný cit a londýnská smetánka si brzy povídá jen o tom, jak nevhodně se k sobě „sourozenci“ chovají. Podle všeho se do sebe zamilovali! Vskutku skandální!
Ukážka:
„Nejdříve mi dej ruce kolem krku.“
Gábi se zadívala do jeho tmavých pobavených očí. Pak polkla, zvedla paže a docela bázlivě mu je položila kolem šíje. Jemné hedvábí jeho županu bylo na omak hladké. Široká, pevná ramena a záda pod ním se naproti tomu zdála až nepříjemně mužná. Drsné a chladivé vlasy ji škrábaly na prstech. Mimoděk mu je zabořila do zátylku.
„Výborně.“ Hlas mu zněl o něco chraplavěji než obvykle.
„A co dál?“ Nestačila si toho všimnout, neboť i jí se krátil dech.
„Nakloň se, polož rty na mé a otevři ústa.“
Gábi zamrkala. „Proč?“
„Co proč?“
„Proč mám otevřít ústa?“
„Abych ti do nich mohl strčit jazyk.“
„Cože?“ Gábi sebou trhla. Musel ji chytit za ruce, aby je nechala na místě.
„Teď nemůžeš couvnout,“ varoval ji.
„Ty – mi dáš jazyk do úst?“ zašeptala vyděšeně.
„Hmm. A ty do mých.“
„Och, panebože.“ Zírala na něho a zoufale se mu snažila z očí vyčíst, že si dělá legraci. Pak jí došlo, že mluví vážně. „Myslím, že to nedokážu.“
„Ale jistěže ano. No tak, Gabriello, nechci se celou noc dohadovat. S úmluvou jsi souhlasila. Teď udělej, co jsem ti řekl, a polib mě.“
Gábi se na něho zadívala. Na ostře řezanou, pohlednou tvář jen nepatrný kousek od své, do tmavě modrých očí, které během jejich rozhovoru ztmavly až do černa, na nádherně tvarovaná ústa, z nichž se vytratil úsměv.
Srdce jí v hrudi bušilo jak zvon. Dlaně jí zvlhly. On jí chce strčit jazyk do… Ani nedokázala dokončit myšlenku, tak moc ji to ohromilo. Jaké to bude ve skutečnosti?
Sebrala zbytky odhodlání, sevřela mu vpředu župan a naklonila se. Ňadry se mu otřela o hruď a ucítila, jak se jejich hroty zachvěly a strnuly. Pustil její paže a ruce jí jemně položil kolem pasu. Zdálo se, že vyčkává a nemíní ji k ničemu nutit. Gábi pochopila. O naplnění dohody se musí přičinit sama.
Opřela mu poprsí pevněji o hruď a pak zvedla hlavu.
I tentokrát se dotkla jeho rtů krátce a letmo. Nedokázala se přemoci. Na zlomek vteřiny ucítila, že jsou suché a horké a jak jí tvář drhne o neoholenou sanici. Pak se odvrátila.
Když se jejich oči setkaly, z jeho pohledu nedovedla nic vyčíst.
„Ještě to není ono. Zkus to znovu. A tentokrát zavři oči a otevři ústa, Gabriello,“ zamumlal hrdelním hlasem. Vnímala jeho horký dech na svých ústech. Ještě o něco blíž, ještě kousek a jejich rty se spojí.
Při té představě ji polilo horko.
„Ach já… nemohu.“ Ale neodtáhla se. Místo toho zaklesla prsty ještě pevněji do límce jeho županu. Tělo jí úplně vypovědělo poslušnost, jako by se změnila v hadrovou panenku. Jen ňadra se tlačila na jeho hruď a dole v klíně se šířilo příjemné chvění.
Tiskl a hladil jí prsa, rukama přejížděl po těle, vyhrnul jí sukni… Z té vzpomínky jí bylo na omdlení. Celá zoufalá si zahanbeně uvědomila, že si přeje, aby to zopakoval.
A polibkem podle jeho gusta to začne.
„Ale, můžeš. Dotkni se mých rtů a pak mi zajeď jazykem do úst.“
Gábi se zhluboka nadechla. Nedá se nic dělat – a navíc už nechce couvnout. Stále se držíc jeho županu jako tonoucí stébla zvedla hlavu a přitiskla svá ústa na jeho. Pak si vzpomněla na jeho pokyny, dodala si odvahy, zavřela oči a váhavě vystrčila jazyk.
Narazil na hradbu jeho rtů. Jen co se jich dotkl, oddělily se a pak mu již nic nebránilo, aby hladce vklouzl tam, kam měl.
Rozpoznala slabou chuť jemné brandy a doutníku. Jeho jazyk se dotkl jejího, jako by jej hladil, pak se prosmýkl kolem, vnořil se do jejích úst a zmocnil se jich s drzostí, jež jí vyrazila dech. Jeho rty se vpíjely do jejích a Gábi se zatočila hlava. Po celém těle jí naskočila husí kůže. Sevřel se jí žaludek.
Nikdy by si nemyslela, že muž může tak líbat. Bylo to vzrušující, ohromující, úžasné. Jeho dlaně jí obemkly zátylek a natočily hlavu tak, aby se opírala o jeho pevné rameno. Její ruce mu samy od sebe přejely po hrudi a pevně se mu zaklesly za mohutnou šíji. Byl tak silný a ona tak bezmocná, vydaná mu na milost a nemilost. To se jí náramně zamlouvalo.
Jeho rty dotíraly na její a dožadovaly se odezvy, zatímco jazykem pátral ve skrytých zákoutích jejích úst. Téměř mu ležela v náruči, vychutnávala si své opojné pocity, jako když labužník nasává vůni a zkouší chuť vzácného pokrmu, a ostýchavě hladila svým jazykem jeho. Zhluboka se nadechl, zjevně se mu to líbilo.
Potěšilo ji poznání, že nejen ona ten polibek tak prožívá.
Pak mu ruka sklouzla na její poprsí.
Teď zase ona popadla dech. Ač její ňadro dělily od silné, horké dlaně dvě vrstvy oblečení, cítila její dotek tak pronikavě, až ji to udivilo. Hrot se tiskl k jeho ruce, jako by se dožadoval pozornosti, jako by si její tělo vzpomnělo na jeho laskání a toužilo po dalším. Hýždě se jí rozechvěly ve vzrušujícím rytmu, na nějž si dobře pamatovala.
Palcem jí přejížděl přes bradavku, nejdřív jemně, pak trochu přitlačil.
Nechala se unášet smysly. Už nedokázala myslet, jen cítit. Držela ho kolem krku, opětovala jeho polibek s rostoucím odevzdáním a dovolila mu, aby jí hladil ňadro – ne, líbilo se jí to. Jeho doteky mají čarovnou moc, uvědomila si celá omámená, mé neposlušné tělo se hladově vzpíná proti jeho hrudi a tam dole se mi rozlévá hřejivé teplo. Veškeré mé zábrany tají jako sníh…
Něco ji tlačilo pod stehny. Ach, to je ta… ta jeho věc, tak pevná a neústupná. Téměř mimoděk se k ní přimáčkla a ucítila, jak opětuje její pohyb.
Ten muž po ní touží. Chce ji mít se vším všudy. Vždyť ona jeho také. Jaké by to bylo? Při té myšlence jí uniklo slaboučké zasténání, které se okamžitě snažila potlačit.
Odlepil rty od jejích úst a drobnými, kousavými polibky jí pokryl čelist a bradu. Gábi se rozšířily oči údivem, když ji v té maličké části mozku, jež byla stále schopná rozumně uvažovat, vytanulo, že úmluva již byla více než splněna. Jenže ta už ji ani za mák nezajímala a i on už ji nejspíš dávno pustil z hlavy, když Gábi rozechvěle líbal na šíji.
Když jí jemně stáhl z ramene noční košili, zapomněla na jejich dohodu úplně. Otevřela doširoka oči a pozorovala s ohromující předtuchou, jak odhaluje bělostnou oblinku s jasně růžovým hrotem. Žádný muž ji nikdy předtím neviděl svlečenou – náhle si však sveřepě přála, aby se na ni díval, aby se jí dotýkal. V té chvíli zvedl hlavu, zahleděl se na její ňadro a jemně pod něj vložil dlaň, jako by je chtěl potěžkat.
Gábi pootevřela údivem ústa. Velká a snědá ruka se na její sněhobílé pleti podivně vyjímala. Byla horká, lehce drsná a…
Sklonil hlavu. Oči se jí rozšířily, když si uvědomila, že ji hodlá políbit na nahé ňadro. Ucítila jemný dotyk jeho rtů a neholené brady, jež se jí otřela o kůži. Pak se zmocnil jeho hrotu a vtáhl jej do horkého nitra svých úst.
Gábi se zmocnila závrať. Nikdy v životě neviděla ani nezažila něco tak vzrušujícího. Nemohla si pomoci, ze rtů jí splynul krátký, zajíkavý výkřik a její nehty se mu zaryly do ramene. Ach, co to dělá, jazykem se mazlí s mou bradavkou a ňadro cumlá jako… jako nemluvně. Je to neslušné a nepopsatelně oplzlé, a přesto celá hořím touhou…
Neměla ani potuchy, že by s ní mohl nebo jen chtěl muž provádět něco takového. Bylo to nádherné, závratné – a naprosto nemravné.
Vždyť ani neznám jeho jméno.
Ta myšlenka se jí zčistajasna vynořila v té části mozku, již naštěstí nezastřely vzbouřené smysly. Teď bila na poplach a vrátila ji zpět nohama na zem.
Jde o zkušeného svůdce, jenž si chlípně pohrává s jejím tělem. Tím, že to dovolila, se zařadila mezi prostopášnice, povolné ženy, takové, co zahřívaly postel jejího otce.
„Ne!“ vyhrkla, ovšem ta námitka zněla i jejím uším nevěrohodně. Pustila se do boje, tlačila mu hlavu od svého poprsí, pokoušela se vyprostit z jeho náruče. Příliš však nedoufala, že se jí to podaří. Zatímco se snažila zakrýt hruď rukou a vsunout dlaň mezi svou kůži a jeho ústa, zvedl hlavu a podíval se na ni. Oči se mu blýskaly a tváře mu hořely tak, až ji přepadl strach, jak to všechno dopadne.
„Ne!“ opakovala tentokrát důrazněji.
Stiskl rty, přivřel oči – a pustil ji
