Vévodovy hříchy
Sins of a Duke (2007)
Sebastian Griffin, vévoda z Melbourne, je vskutku hlavou rodu. Po smrti rodičů dohlédl na to, aby se jeho mladším sourozencům dostalo vybraného vychování, dobrého vzdělání a láskyplného manželství. On sám platí za nejvlivnějšího muže v Anglii, mezi smetánkou je ctěn jako muž, jehož spořádaný život nikdy neposkvrnil sebemenší skandál. To se však má brzy změnit.Josefina Embryová je neobyčejně krásná. Pozornost a lichotky by si nepochybně získala už samotným svým vzezřením, ale ona o sobě navíc prohlašuje, že je princeznou ze vzdálené země. Sebastian, věren své nátuře, vůči ní okamžitě pojme podezření. Je pevně odhodlán odhalit její nekalé úmysly…, ale pevnost jeho odhodlání rychle roztaje v opojení z jejího polibku. Sebastian ví, že románek se smyslnou cizinkou nemůže skončit jinak než skandálem, ale svůdná Josefina už zcela ovládla jeho myšlenky i představy. Bude ochoten kvůli pochybné princezně riskovat své postavení a rodovou tradici?
Tak konečne došlo i na nášho vojvodu, no a ten si teda vedel vybrať!
Jozefina sa vôbec Sebastiánvho vplyvu ani moci nezľakne, je predsa princeznou, síce z malinkej neznámej krajiny, ale predsa len člen kráľovskej rodiny a na spoločenskom rebríčku o stupienok vyššie ako Sebastián Griffin. Sebastián nechápe čo sa s ním, v prítomnosti Jozefíny deje, on, ktorý nikdy nestrácal hlavu a vždy si zachoval chladnú dôstojnosť je v prítomnosti tejto ženy zrazu celý rozhodený. On, ktorý od smrti manželky stratil akýkoľvek záujem o pletky so ženami zrazu má čo robiť aby sa ovládol a nezatiahol Jozefinu niekde do tmy…
Okolo Jozefíny a jej rodiny je však priveľa nebezpečných tajomstiev a keď Sebastián postupne jedno za druhým odkrýva spoznáva, že Jozefina je asi tou najnevhodnejšou ženou, akú si mohol vybrať. Ale to už dávno nie je pánom svojho srdca, a nad rodinou Griffinových visí ako Damoklov meč obrovský škandál.
Skvelá zakončenie Griffinovskej série, kde sa stretneme zo všetkými obľúbenými členmi tejto rodiny. Enoch rozhodne vie ako na to.
Spracovala LENKA
Griffin Family
1. Sin and Sensibility (2005) – Plamen v srdci (Domino 2008)
2. An Invitation to Sin (2005) – Výzva k hříchu (Domino 2008)
3. Something Sinful (2006) – Hříšne tajemství (Domino 2009)
4. Sins of a Duke (2007)– Vévodovy hříchy (Domino 09/2009)
Ukázka z knihy Vévodovy hříchy
V zadní části jejich lóže panovalo ticho, ale věděla, že Melbourne je vzhůru. Přece zmínil, že na ni bude hledět. Kůže na celém těle ji svědila. Hrome, řekl jí, že bude na něho myslet a na to, že ji chce opět políbit. Horkost, kterou pociťovala v lůně, však nezpůsobila pouze připomínka těchto jeho slov.
Nechtěl ji jenom líbat. Chtěl víc. A vzhledem k otcovým plánům bude nejrozumnější, když mu to dovolí. I ve svém vlastním zájmu chtěla, aby byl Melbourne její první muž. Všichni ostatní muži, které znala, by se spokojili s královstvím a druhořadými věcmi, avšak Melbourne ne.
Nechtěla čtyři hodiny sedět vedle toho chrápajícího hňupa – ne když se mohla alespoň chvilku líbat s mužem, který byl potřebný pro budoucnost její země a který v jejím nitru probouzel spalující žár. Pomalu vstala.
„Omluvte mě na chvilku,“ zašeptala a zamířila k východu. Conchita okamžitě vyskočila na nohy.
„Ukážu vám cestu,“ řekl klidně Melbourne a zvedl se. „Nechceš donést portské, Shayi?“
„To bys byl hodný,“ odpověděl jeho bratr tichým hlasem a nadzvedl se, aby mohla Josefina projít. „Pohlídám našeho hosta, aby neztratil rovnováhu,“ dodal.
Když vyšli z příšeří lóže na chodbu osvětlenou svíčkami, Josefina zamrkala. „Pojďte za mnou,“ vyzval ji Melbourne a vedl ji k nedalekému přístěnku zakrytému závěsem. Zpomalil a srovnal krok s komornou. „Jak se jmenuješ?“
„Conchita, Vaše Milosti.“
„Počkáš přesně támhle, Conchito,“ nařídil Melbourne a ukázal ke zdi několik metrů od nich. „Dopřeješ Její Výsosti soukromí a nic neuslyšíš. Je to jasné?“
Komorná vyslala k Josefině nervózní pohled. „Vaše Výsosti?“
„Poslechni, Conchito.“
Dívka vysekla pukrle a přesunula se na místo, kam ji poslal Melbourne. Vévoda se rozhlédl po prázdné chodbě a poodhrnul závěs. „Až po vás.“
I když ho chtěla původně odmítnout, nebyla si jistá, zda by byla ochotná přít se s ním. Melbourne ji následoval a zatáhl závěs. Přes zeď k nim doléhaly tlumené útržky hry.
„Projevil mi již dávno, pane, známky své náklonnosti.“
„Musím říct, že je to od vás odvážné,“ promluvila šeptem Josefina v malém prostoru, který osvětlovala jedna svíčka.
Melbourne z ní nespouštěl oči a jeho pohled ji zneklidňoval. Když k ní přistoupil, dech se jí prohloubil. Proboha, vždyť jsem vyrůstala mezi vojáky, kteří se mě pokoušeli svádět. Proč se mi tedy podlamují kolena, když na mě hledí vévoda z Melbourne? blesklo jí hlavou.
„Nevím, můj otče, co si o tom myslit.“
Mohla si namlouvat, že je to proto, že potřebuje získat jeho přízeň a vliv, ale během žádného obchodního jednání ještě nezažívala takové pocity. „Na co čekáte? Nemáme moc času.“
„Víte, kdo je John Rice-Able?“ zeptal se Sebastian.
Překlad Františka Nevrly (pozn. překl.)
„Cože? Nejsem tady, abyste mi kladl otázky,“ opáčila a prstem mu přejela po klopě. „Líbejte mě, nebo běžte, a já se vrátím do lóže.“
„Znamená to ano?“
Vzhlédla k němu. Při pohledu na tmavé vlasy, které se mu vlnily na límci, a na jeho ústa ji napadlo, že kdyby někdy opustil tu svou upjatou pózu, nechtěla by od něho odejít. Kéž by ty jeho oči neznepokojovaly její duši a nevzrušovaly její tělo.
„Vždyť dobře vím, když hoří krev, jak marnotratně duše vysloví slib.“
„Neznám ho. Proč se ptáte? Je to nějaký další zájemce o koupi dlužních úpisů?“
„John Rice-Able je jeden autor. Napadlo mě, že vás s ním třeba někdo seznámil.“
Josefina prsty letmo přejela po černém rukávu. Připadalo jí až směšně těžké nedotýkat se ho. „Ne. Žárlíte snad na něho?“
„Když jste se nikdy nesetkali, tak ne,“ odpověděl, konečky prstů se dotkl její brady a sklonil se k ní. Sotva se ocitl jen kousíček od ní, zarazil se. „Vyslovte moje jméno,“ zašeptal.
„Melbourne.“
Pohledem sklouzl k jejím rtům. „Moje křestní jméno.“
„Krátce, Ofélie, nevěř těm slibům, jsou to kuplíři…“
„Sebastiane,“ hlesla.
Vzápětí ji políbil. Josefina ho objala kolem krku a nasála jeho vůni. Vévoda ji mlčky přitiskl na zeď a jeho horká žádostivá ústa vyhledala její rty. Rukama jí zlehka přejel po bocích, načež ji pevně sevřel a přivinul k sobě.
„Chci víc,“ hlesla chraptivě Josefina, aniž musela předstírat naléhavost v hlase. „Chci vás, Sebastiane.“
Sebastian jí mlčky přejel od pasu k ramenům, a když jemně stiskl vnější stranu pravého ňadra, Josefina zalapala po dechu. Vzápětí jí stáhl vínově červené šaty z ramene a rty putoval po místě, kde se jí předtím dotkl rukou.
„… jeví se pobožně a svatouškovsky, by tím víc klamali.“
Postupně shrnul látku šatů k lokti a očima stanul na odhaleném ňadru. Poté jí pohlédl do tváře. „Čekal jsem na tuhle chvíli velice dlouhou dobu,“ poznamenal rozechvělým hlasem.
Osamělost a touha v jeho hlase jí pronikla až do srdce. A právě tohle ji znepokojovalo – že po ní bude chtít víc, než mu může nabídnout. Ale už skočila do ohně a kůže ji pálila. „Já jsem čekala celý život,“ zašeptala.
Sebastian ji políbil a lehce, jako peříčkem, jí prsty po těle kreslil kruhy. Jeho laskání jí bralo dech, a když se dotkl bradavky, pocítila vzrušení až v klíně. Zalapala po dechu.
„Kde budete v San Saturu bydlet?“ zeptal se a ústy přejížděl po rameni k ňadru, které lehce sevřel.
„Dobrý… bože,“ hlesla Josefina a zabořila prsty do jeho tmavých vlasů. „Proč se ptáte?“
„Chci vás slyšet, jak o tom vyprávíte.“
„Viděla jsem ten dům… ach, pouze jednou,“ pravila rozechvěle, a když jí Sebastian vzápětí stáhl šaty z levého ramene a začal laskat druhé ňadro, podlamovala se jí kolena.
„Jakou má barvu?“
„Je bílý… z bílého kamene s vysokými… mmmmm, okny, kterými dovnitř proudí svěží mořský vánek.“
„A kolik je v něm pokojů?“
Pomýšlí snad, že by se tam přestěhoval? Ach bože, tolik by si to přála, protože potom by ji takhle laskal každou noc. „Stovky. Je jich dost i pro královskou stráž a všechny ministry.“
Melbourne se narovnal a opět se zmocnil jejích úst. „Chcete něco vědět?“ prohodil tichým hlasem a stále jí laskal ňadra.
„Ano,“ hlesla a tiskla se k jeho dlaním.
„Myslím, že lžete.“ Tvrdě ji políbil, upravil jí šaty do původníh o stavu a ustoupil.